Až středeční přechod studené fronty znamenal definitivní konec dlouhé řady tropických dnů. K bohuslavickému hnízdu sice zavítalo několik bouřek, žádná z nich však neoplývala ničivými schopnostmi. Hromobití tentokrát čápům život spíše ulehčilo, než ztrpčilo. Počasí se následně vrátilo k normálním letním teplotám. Pokračovala výchova čápat k úplné samostatnosti, rodiče je začali docela běžně nechávat na hnízdě bez dozoru. A mladí čápi začali více pracovat na přípravě k prvnímu letu, ke kterému by mohlo dojít přibližně za tři týdny.
Bouřlivá noc
Závěr úterního dne byl v celém červnu nejteplejší, do půlnoci se ochladilo jen na +22 °C. Bohunka dorazila se senem ve 21:38, čápata zprvu ležela, zesilující vítr je ale vyprovokoval k tréninku křídel. Bohunka prováděla peříčkúru Mojmírovi. Po půlnoci se od jihu přiblížila slábnoucí bouřka, která se na hnízdě postarala především o nebeský ohňostroj. V silném větru dráčata zůstala raději ležet. jen zvědavá Jasněnka se v sedě rozhlížela kolem. Na komín dopadlo jen pár dešťových kapek, načež bouřka zmizela dále k severovýchodu. Další slabý déšť zasáhl osazenstvo hnízda až po čtvrté hodině ranní, teplota po něm klesla k +17 °C. Bohdan odlétl až v 5:23, čápata kutala zobáky v podestýlce, čistila si peří nebo polehávala. Bohunka vyrazila pryč v 7:08, načež mládež zůstala doma samotná. Bohdan se doma zastavil pouze krátce, a to za účelem dopravy podestýlky a rozdáním myší Amálce, Jasněnce a Radovanovi. Radovan s Mankou poté praktikovali nácvik skoků i zobákový šerm.
Většina středečního dopoledne však zůstala zasvěcena odpočinku, k čápatům výjimečně ulehla i Bohunka. Krátce před polednem zasáhla hnízdo silnější dešťová přeháňka, Bohdan v ní postával u svého valu, s kovovou protézou místo pravé nohy. Déšť s během dvaceti minut přehnal a všichni přítomní čápi se pustili do sušení a úpravy peří. Obloha zůstala skoro zatažená, teploměr ukazoval příjemných +24 °C. Bohdan přinesl potkana pro Manku, čápata postávala na hnízdě, samozřejmě vyjma ležící Jasněnky.
Za větru i deště
Další vlna deště postihla hnízdo ve 14:44, slabé přeháňky se následně vyskytovaly až do večera. Navíc postupně zesiloval severozápadní vítr, největší síly dosáhl taktéž ve večerních hodinách. Bohdan se rozhodl, že za jeho pomoci předvede čápatům, jak se trénuje levitace. Když se však nečekaně vznesl nad hnízdo, mládež se polekala a začala před ním svůj domov bránit. I Bohunka si později zadováděla ve větru. Manka se při intenzivním tréninku ocitla na Amálčině hlavě. Bohdan přinesl k večeři dlouhé střívko, o které se draci nějaký čas přetahovali, ze souboje vyšel vítězně Mojmír.
Ve zdivočelém povětří mladí čápi většinu času raději leželi, po večeři od Bohunky hoši posilovali křídla a rovnali větve v ohrádce, zatímco slečny rozhazovaly po hnízdě přinesené koblížky. Po Bohdanově masité večeři zůstala dráčata opět na hnízdě samotná, Bohunka zavítala domů pouze nakrátko s kouskem jídla pro Amálku. Následoval společný přílet rodičů, Bohdan vyklopil myši pro Amálku a Radovana, načež následoval Bohunku pryč z hnízda. Později se vrátil s dlouhou suchou trávou a další porcí masa, Bohunka dorazila na komín ve 21:40. Čápata v té době již pospávala, při nočním tréninku poplácal Mojmír Bohunku křídlem po hlavě. V noci na čtvrtek zůstala obloha oblačná, k ránu zakryl vrcholky okolních kopců mlhavý závoj. Teplota po dlouhé době klesla až po +12 °C. Bohdan opustil hnízdo v 5:09, čápata se postupně probírala a hledala v podestýlce něco k snědku.
Návrat k létu
Bohdan utišil dračí hlad pouze částečně drobným zobem, později přinesená větev mu spadla z komína dolů. Další dlouhá větev překážela i čápatům, proto mu ji Manka pomohla uložit do ohrádky. Většinu rána strávili dospělí opětovnými úpravami a vylepšováním hnízda. Jasněnka se pustila do rozsáhlého nácviku jak chůze, tak mávání křídly. Na konci křídel jí ještě chybí některé letky, ale to se časem jistě spraví. Obloha se postupně vyjasňovala a začalo se oteplovat, Bohdan proto přilétl v 10:40 na komín s první dodávkou vody. Samozřejmě probíhalo i pravidelné plnění hladových dračích žaludků kobylkami a myšmi. Krátce po poledni prolétl nad hnízdem holub, pozorně sledován bdělou Bohunkou, vyrušenou z právě probíhajícího napájení.
Čtvrteční odpoledne přineslo příjemné počasí s fotogenickou kupovitou oblačností a teplotou přesahující +26 °C. Déšť nebyl na programu dne, vanul větřík ideální pro trénink křídel. Bohdan dopravil na komín dlouhou zelenou větev, se kterou později mával Radovan. Čápata se postupně střídala při nácviku poskoků na hnízdě, aktivitou překypovali především Mojmír s Mankou. Mojmír si při skocích pomáhal klapáním zobáku a zvládl se dostal i deset centimetrů nad hnízdo. Zvědavý Radovan uvolnil z valu napruženou větev, která se napřímila přímo před kameru. Posilování křídel uchvátilo i Amálku, Jasněnka si vedle ní vsedě probírala peříčka. Radovan předvedl přímo před kamerou dokonalou holubičku, upravil si peří a přenechal své místo Bohunce.
Znovu sami
Večer zůstala mládež opět o samotě. Jasněnka pospávala, její sourozenci se však zabývali různými aktivitami. Manka bojovala s neposlušnou větví trčící z ohrádky, Mojmír přeorával podestýlku. Radovan se věnoval peříčkúře a Amálka vyhlížela z komína do okolí. Po necelé hodině dorazila Bohunka s masem, které vyskladnila ve dvou dávkách. I Bohdan jen o pár minut později podával masitou stravu. Nechtělo se mu na Bohunku čekat vestoje, nakrátko rozšířil řady hnízdoválů a nakonec odlétl na vlastní pěst pryč. Po večeři od Bohunky se ještě protáhli Mojmír s Mankou, Bohdan dorazil na hnízdo přesně ve 22:00.
