Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Oficiální stránka fanoušků čapího hnízda na komíně firmy KARA v Bohuslavicích u Trutnova

Život s čápy

O něco výše si můžete přečíst teoretické poznatky o životě čápů, převzaté z Wikipedie. Většina z nás ještě před dvěma lety o čápech věděla jen to, že se jedná o bíločerného ptáka s dlouhýma červenýma nohama a zobákem, kterým hlasitě klape a požírá žáby. A prý nosí děti…

Dnes o těchto ptácích víme mnohem více a odlehčenou formou se o své poznatky rádi podělíme. Následující řádky vychází z přímého pozorování chování našich čápů na hnízdě, které nemuselo vždy být v souladu s běžným čapím životem, jak si o něm můžete přečíst jinde. Původní text shrnující sezónu 2019 byl doplněn o nové poznatky získané v průběhu roku 2020.

Jarní migrace

Na jaře se čápi vrací do střední Evropy přibližně na přelomu února a března, i když čas jejich návratu závisí na podmínkách v zimovišti i na trase migrace. Pokud se jim v předchozím roce na hnízdě dařilo, snaží se na něj opět vrátit (jsou věrnější hnízdu více než partnerovi). Na hnízdě se mohou objevit i mladí čápi, kteří ještě nejsou pohlavně dospělí, případně se chystají hnízdit poprvé. V takovém případě se na hnízdě může krátkodobě zdržovat větší počet čápů. Pokud se následně na hnízdo vrátí původní majitelé, dojde k boji.
Boje mohou být i krvavé, ale většinou skončí vytlačením a vyhnáním jednoho ze soků z hnízda. Čápi se zakusují zobákem do křídla nebo krku oponenta a snaží se ho shodit z hnízda.

Úprava hnízda

Hned po příletu začínají oba čápi s úpravou hnízda pro novou hnízdní sezónu. Z okolí přinášejí na hnízdo klacíky i silnější větve, které šikovně zaplétají po obvodu hnízda. S většími větvemi občas zápolí oba naráz. Jako materiál pro výplň vnitřku hnízda nosí na jaře stařinu (suchou trávu) a suché listí, později v létě čerstvě pokosenou trávu nebo seno. Výstelku neustále doplňují a vyměňují až do doby letuschopnosti mláďat.

Potrava a stravování

Čáp bílý je masožravec a v našich podmínkách se obvykle živí hmyzem, obojživelníky, plazy, rybami a drobnými savci. Při krmení čápat byly pozorovány žížaly, slepýši, užovky, zmije, myši, rejsci, hraboši, potkani, různé druhy ryb včetně štiky, ale i odpadky lidského původu (kuchyňské zbytky, odřezky stažených kůží). Kořist čáp usmrcuje úderem zobáku a polyká ji vcelku. Větší kořist (hraboš, potkan) před pozřením „naklepe“ zobákem. Čápy často přitahuje činnost zemědělských strojů, které jim usnadňují sběr potravy. Jedná se většinou o sekání, podmítání a orbu, po kterých se čápi snadno dostanou k hmyzu nebo hlodavcům.
Přímo na samotném hnízdě se dospělí čápi až na výjimky nestravují, protože potravu konzumují bezprostředně při lovu. Jediná možnost sledovat je při konzumaci je krmení mláďat, kdy dospělí čápi zpětně pohlcují potravu, která je nad síly čápat. Do hnízda přináší rodiče potravu již usmrcenou a vyvrhují ji z volete. Výjimečně se může stát, že kořist je ještě živá a může se pak stát pro čápata nebezpečnou (např. krtek svými drápy).

Vyměšování

Čápi vyměšují moč i trus zároveň ve formě bílé kašovité hmoty. Při vyměšování (tzv. „vyčápnutí“) se staví na okraj hnízda ocasem ven tak, aby trus (tzv. „čápanec“) hnízdo zbytečně neznečišťoval. I několikadenní čápata se otáčí v hnízdní jamce ocásky ven a jakmile jsou schopna pohybu, chodí konat potřebu na okraj hnízda. Vyčápnutí velmi často předchází odletu z hnízda. S blížícím se opuštěním hnízda „čistotnost“ čápů klesá, stejně jako do hnízda kálí čápi bez vztahu k hnízdu (cizí návštěvy).
Nestravitelné části potravy (srst, peří, případně hlínu) čápi občas vyvrhují ve formě hnědých valounů, které poté při úklidu shazují z hnízda.

Komunikace

Dospělí čápi mají zakrnělé hlasivky a dorozumívají se převážně klapáním zobáku, případně syčením a „štěkáním“. Klapání zobáku je poměrně hlasité a slyšitelné na velkou vzdálenost. Na hnízdě čápi klapají zobákem (a zaklání přitom hlavu) při vítání partnera, případně pokud na hnízdě ležící čáp vstane. Je-li klapání doprovázeno syčením a rozpínáním křídel, jedná se o varování a zastrašování vetřelce – cizího čápa nebo dravce. Štěkání se často objevuje při práci na budování hnízda, při přetahování se o materiál mezi čapím párem. Zaznamenali jsme ho i po návratu rodiče při kroužkování čápat.
Prvním zvukem, která čápata vyluzují je pípání při klubání. Může být slyšet hned jak se ve vajíčku objeví malý otvor. Později čápata pískají a syčí, a to především žadoní-li o potravu. V pozdějším věku vyluzují zvuky připomínající spíše kvičení selat (ve vyšším věku i chrochtají). Zároveň začínají též klapat zobáky a v nebezpečí syčet a rozpínat křídla. Přibližně do dosažení letuschopnosti v případě nebezpečí upadají čápata do stavu strnulosti (akineze) a dělají mrtvé. Do strnulosti se čápata dostávají buď po zvukovém povelu rodičů nebo vnějším dotekem. Toho se využívá při kroužkování (čápata se přikryjí). V pozdějším věku již aktivně brání hnízdo společně s rodiči nebo i samostatně.

Páření

Čápi se páří velmi záhy po příletu na hnízdo, jakmile je ustanoven pár. Může docházet i k páření mezi čápy, kteří v minulosti partnery nebyli. Četnost páření je zprvu velmi vysoká, po snůšce prvního vejce poněkud klesá a po snesení posledního vejce snůšky již k páření nedochází. Čápi se občas opětovně páří (bez účelu plození potomstva) až během pozdního léta před odletem (často již po odletu čápat).
Při páření vyskočí samec samici na záda, která poněkud roztáhne křídla, aby se o ně samec mohl zapřít a lépe udržel rovnováhu. Poté dojde ke spojení obou čápů kloakami. Během tohoto aktu klape samec zobákem a přejíždí s ním samici po krku. Mladí čápi mohou být nezkušení a pokoušejí se o páření v polohách, ve kterých nemůže ke spojení dojít.

Sezení na vejcích

Čápi mohou snést až šest vajec. Obvykle je snáší v odstupu po dvou dnech. V sezení na snůšce se následně poměrně pravidelně střídají oba rodiče. Čas na střídání (nevstane-li sedící čáp sám) je naznačován lehkým poklepáním zobákem na záda a ocas sedícího čápa. Nesedící čáp se obvykle létá nakrmit mimo hnízdo. Přestože čápi ve tmě vidí dobře, nočnímu létání se většinou vyhýbají a nocují spolu na hnízdě. Čápi chrání vajíčka před chladem a nepřízní počasí, přičemž je ale pravidelně kontrolují, zobákem otáčejí a přerovnávají. Taktéž doplňují a vyměňují výstelku hnízdní jamky.
V případě, že dojde na hnízdě k výměně partnera (čáp vyžene původního), pak nově příchozí zničí vejce předchozí snůšky.

Líhnutí čápat

Čápata se začínají líhnout zhruba po 32 dnech, většinou v odstupu 1 – 2 dnů, podle toho jak byla snesena vejce. Při vylíhnutí na sobě mají šedé prachové peří a zcela černé zobáčky i nožky. Rodiče nadále sedí na hnízdní jamce, ve které zůstávají jak čápata, tak dosud nevylíhlá vejce. Skořápky vajec čápi nejprve vyhodí z jamky, později z hnízda pryč (nekonzumují je).

Péče o čápata

Ihned po vylíhnutí se čápata dožadují potravy, kterou jim rodiče začnou nosit na hnízdo. Ačkoliv je čáp bílý masožravec, na rozdíl od dravců postrádá ostrý zobák a pařáty, kterými by mohl kořist porcovat. Potravu tak rodiče čápatům přináší vcelku ve voleti a zpětně ji vyvrhují. Větší kusy, které nejsou čápata schopná pozřít, spořádají opět dospělí. V pozdějším věku čápata často nenechají rodiče potravu v klidu vyvrhnout, ale dobývají se jim sama do zobáku. Zdravá mláďata nejsou vůči sobě agresivní, starší a větší však mají v soubojích o potravu výhodu.
Pokud se hnízdo nachází v dobrých podmínkách, nemají rodiče problém uživit i 5 čápat. V případě, že je potravní nabídka omezena nebo je čápě nemocné či nějak postižené, rodiče ho zlikvidují v zájmu přežití ostatních mláďat (obvykle svržením z hnízda).
V prvních 14 dnech po vylíhnutí zůstávají rodiče sedět na hnízdní jamce s čápaty a chrání je před nepřízní počasí (chladem a deštěm). S růstem čápat a jejich větší pohyblivostí (po 3 týdnech se již staví na nohy) nechávají jamku stále častěji odkrytou a sedají na ní jen v nutnosti. Neposedná čápata se již často nechtějí nechat zakrývat. Pohybovou aktivitou čápat se jamka též postupně vyplňuje až zcela zanikne a po zbytek hnízdění je povrch hnízda plochý.
Rodiče chrání čápata i nadále před meteorologickými vlivy. Dokud to velikost mláďat umožňuje, zakrývají je před deštěm zalehnutím, později nad nimi alespoň stojí. Jakmile čápatům naroste svrchní bílé peří, jsou vůči dešti již odolná sama. V případě intenzivního slunečního svitu se rodiče staví na hnízdě tak, aby tvořili svým tělem čápatům stín. Mladí čápi se navíc během dne otáčejí zády ke slunci.
Za vysokých teplot nosí rodiče čápatům vodu z řeky ve voleti. Následně ji nechávají vytékat ze zobáku a čápata ji polykají. Taktéž v průběhu veder si čápi (dospělí a později i čápata) kálí na nohy, bílý trus jim svým složením pomáhá snižovat tělesnou teplotu.

Trénink letu

Čápata se zhruba po 3 týdnech od vylíhnutí začínají stavět na nohy a nemotorně se pohybují po hnízdě. Většinou však ještě leží, kromě krmení a vyměšování. Rychle jim roste svrchní bílé peří i černé letky. Ty jsou pak nejdůležitější pro samotný let čápa.
Na hnízdě zůstává stále nejméně jeden z rodičů, ale taktéž po 3 týdnech ponechávají mladé na pár minut o samotě (často při nošení vody k napájení). Po 5 týdnech zůstávají čápata bez dozoru celou hodinu. V té době již čápata běžně chodí.
Po 6 týdnech začínají čápata zkoušet stát na jedné noze, což je běžná pozice dospělého čápa při odpočinku na hnízdě. Ve stejné době se začínají objevovat první pokusy o vzlet. Nejprve se jedná o skoky nad hnízdem do stále větší výšky, později o nadskakování proti větru a krátké plachtění. Před prvním letem vyskakují čápata i metr nad hnízdo a za příznivého proudění jsou schopna se nad ním vznášet i několik vteřin.

Osamostatnění čápat

Po uplynutí 2 měsíců od vylíhnutí jsou čápata připravena na svůj velký den. Opeření včetně letek mají plně vyvinuté, zobák se jim začíná barvit do červena, stejně jako nohy mění barvu do oranžova. Rodiče je ještě krmí i napájí, ale již nastal čas na první let. Krmné dávky snižují, aby byla čápata více motivována k opuštění hnízda.
Po nesmělém přešlapování na okraji hnízda a vyčápnutí se pro odlehčení nakonec poskočí, rozepnou křídla – a letí. Některá čápata odbydou svůj úplně první let pouze okruhem kolem komína, některá zmizí na hodinu z dohledu. Postupně opouštějí hnízdo na stále delší dobu.
Drží se ve společnosti rodičů, se kterými se učí na zemi sama lovit a sbírat potravu. Většinou se tak děje na okolních loukách a v blízkosti řeky. Vzdálenost od hnízda, kam se čápi vydávají na lov, se postupně zvětšuje. Zároveň celá čapí rodina trénuje let, za vhodného počasí krouží i desítky minut vysoko nad hnízdem a vydává se na výlety do okolí (až 10 km daleko).
Doba pobytu mimo hnízdo se stále prodlužuje, ale na noc se čápi stále vrací domů na hnízdo. Rodiče mladé stále přikrmují, i když množství potravy snižují až do chvíle, kdy jsou čápata nucena živit se zcela sama.
Trvající přikrmování může vést k náhlé agresi mezi sourozenci. Agrese se však projevuje pouze v přítomnosti rodičů (při krmení), jinak spolu mladí čápi mimo hnízdo vycházejí v dobrém (občas i na hnízdě). Napadaný jedinec se většinou zdržuje mimo hnízdo, avšak v jeho blízkosti.
Těsně před odletem na jih se mohou mladí čápi toulat ve větší vzdálenosti od hnízda a navštěvovat hnízda cizí, kde krátce pobydou, případně i přenocují. Návštěva může i nemusí skončit agresí ze strany domácích čápů.

Podzimní migrace

Od poloviny srpna přichází čas odletu do teplých krajin. U většiny čápů opustí hnízdo nejprve mladí čápi (kteří dále migrují v hejnech) a až později postupně dospělí. V našem případě (rok 2019) držela rodina spolu a odletěla naráz společně. Ve dnech předcházejících odletu bylo na hnízdě pozorováno „rituální“ chování ve formě přerovnávání větviček a tance se skoky. Říká se, že tak se čápi loučí s hnízdem.
V roce 2020 odletělo nejstarší čápě zcela samo poměrně brzy, ostatní tři o necelý týden později. Rodiče si následující den zkontrolovali okolí hnízda, zda někdo nezůstal – a pak se vydali spolu na cestu.
Čápi odlétají na jih poměrně brzy z toho důvodu, že ke svému letu jakožto plachtící ptáci využívají vzestupné vzdušné proudy (konvekci), které se vyskytují za teplého počasí. Taktéž se vyskytují pouze nad pevninou, proto čápi pokud možno nelétají nad rozsáhlejšími vodními plochami a nad mořem. Na cestě do Afriky tak směřují buď západní cestou přes Gibraltarskou úžinu nebo cestou východní přes Bospor a Dardanely, Blízký východ a Egypt.
Bohuslavičtí čápi patří ke skupině, která táhne na jih východní cestou. Cesta je obtížná a v jejím průběhu zahyne až 60 % čápat (vyčerpáním, nepříznivým počasím, nezáměrným i záměrným zásahem člověka). Mladí čápi zůstávají obvykle v Africe až do dosažení pohlavní dospělosti (3 roky), až poté se vrací do Evropy. Není to však pevným pravidlem, byli odečteni i mladí čápi, kteří se vrátili domů již po jednom či dvou letech.

12 komentářů

  1. Díky za všechny informace ze života čápů. Připravili jste je zajímavou formou a vyčerpávajícím způsobem. Sleduji čápy na Slovenské Kukaj.sk a nic jsem o nich vlastně nevěděla, jen co zachycuje kamera on line. Nerozuměla jsem, proč jsou v dolíčku najednou jen 3 čápata, když se jich vylíhlo 5. Když ještě čápice seděla na vejcích, asi se přiotrávila (snad otráveným hrabošem), krk natažený na hnízdě vedle těla, přiletivší čáp ji budil a vracel do života jemným popotahováním za peříčka na hlavě ji nutil aby hlavu zvedla. Asi za 2 dny se čápice zvetila a jejich denní program pokračoval jako dřív. Ještě 1x DÍKY

  2. Díky za spoustu informací, ale jednu jsem se nedozvěděla - proč si staví hnízdo osamělý čáp, jestli je to samička či sameček. Letos si nedaleko mého bydliště začal stavět hnízdo čáp bílý. Nikde v okolí žádní čápi nehnízdí. Co ho přimělo si ho stavět právě zde, proč ho zatím asi 2x "navštívili" jiní čápi ? Poprvé přiletěl jeden, dosedl na střechu nedaleké zahradní chatky a asi za dvě hodiny odletěl, aniž se nějak kontaktovali. Podruhé přiletělo asi 8 čápů, 7 jich kroužilo nad hnízdem a jeden opět seděl na střeše chatky( vzdálenost od hnízda asi 5 m) a nic nedělal. Kroužící ptáci asi po půl hodině odletěli a ten jeden odletěl opět asi po dvou hodinách. Hnízdící čáp v obou případech byl na hnízdě, upravoval si hnízdo nebo si probíral peří nebo jen tak stál. Vypadalo to, že se necítí nijak ohrožen. Přišli mu jen naznačit, že staví na špatném místě? Hnízdo si totiž staví na sloupech, které vypadají jako mohutný 1 sloup, který je hustě porostlý přísavníkem. Ale ve skutečnosti jsou to 2 nepoužívané betonové sloupy elektrického vedení umístěné blízko sebe (cca 20-30 cm).

    1. Takový znalec čapího chování zase nejsem. Navíc známe spíše párové chování. Ale může jiít o čápa bez partnerky / partnera nebo mladého, který teprve trénuje na hnízdění. Pokud se tam objevilo větší množství čápů, neprojevujících agresivitu, tak se možná jednalo právě o nehnízdící mládež.

  3. Moc děkuji za tento článek. Čápy v Bohuslavicích u Trutnova sleduji teprve od roku 2020, přišla jsem na ně náhodně či mě k němu někdo přivedl. Partner se o ně nezajímal, ale když jsem někdy nadšeně komentovala dění na hnízdě, tak "zabral" a chtěl víc informací. Zde je to pěkně pohromadě, a zajímavě. Děkuji za článek, určitě o něm napíšu na svůj blog. Sledování čápů je niterné, často hodně zajímavé a napínavé. Ještě jednou díky ☺ ♥

    1. To bohužel nevím, kdysi jsem někde četl pouze celkovou spotřebu mladých za vyhnízdění (byly to desítky kg).

  4. Dobrý večer, děkuji za vynikající stránky. Bohuslavické čápy sleduji od loňského roku, kdy jsem na ně náhodně narazila na webu, letos vlastně již od příletu, s nimi i Trutnov, trochu ještě Mladé Buky (a taky černého čápa a orly mořské tuším z Estonska a Litvy). Instinktivní chování je neuvěřitelné, jsem zvědavá, jak to dopadne příštím rokem v Lípě (letos tam přespávají dva nejspíše mládežníci), a taky s napětím čekám, kolik se vylíhne v Trutnově. Zdálo se mi, že první vejce bylo poměrně dlouho odkryté, jde o nový hnízdní pár, pravděpodobně mladý. Ovšem na sledování nemám tolik času, na počítači celou pracovní dobu a hodně i po ní, ne ale na webu. Fascinuje mě čapí komunita, teď mám na mysli lidi, kteří se kolem čápů shromažďují na chatu, domnívám se, že mnozí se ani osobně neznají, ale jak mi přes zimu chyběli čápi a kontrolovala jsem si jenom holá hnízda, tak mi chyběla i vřelost čapích přátel, s níž se v noci loučí mezi sebou i s čápátky, a ráno opět vítají s novým dnem, oslavují je básničkami a s radostí sledují každou novou dovednost. Zručnost čápů, jemnost, s níž mocným zobákem převracejí vejce a pečují o mladé, intuice při budování hnízda, je pro mne trvajícím zdrojem údivu i obdivu.

  5. Děkuji za skvělý článek,který mi objasnil víc než celá Wiki.
    Nemáte prosím informace o čápech v Mladých bucích. Od kdy se tam zdržují. Na mapě Google v roce 2015, ještě po hnízdě není ani památka a najednou sloup a hnízdo. Byli tam před tím, nebo až s novým hnízdem.
    Děkuji.Papežová

    1. O Bukách víme pouze toto: https://www.birdlife.cz/capi/capi-detail-hnizda/?id=1658. Jinak se jedině zeptat ve FB skupině Čápi Mladé Buky přímo Havránových.

  6. Dobrý den.
    Pročítala jsem wikipedii. Vy máte rozsáhlejší poznatky našeho čápa bílého. Mohl byste doplnit wikipedii. Vaše shrnutí o čápech je výborné, bylo by toho škoda, kdyby se to do wiki nedostalo. Díky za vaši starostlivost o přírodu. Přeji hodně úspěchu. Přinášíte hodně lidem radost. Mnoho lidí jste přitáhl k přírodě.

  7. Dobrý den, děkuji za úžasné info o čápech.Začala jsem se o ně zajímat , když každý večer přilétali na střechu naší bývalé školy.Každý večer čekám, zda se znovu ukážou.Vypadá to na jednoho dospělého a jedno mládě.Až odletí bude se mi po nich stýskat.Zdenka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Stav hnízda v Bohuslavicích


Aktualizováno: 24.7.2021 8:20

Na hnízdě jsou Bohouš s Bohunkou (DEH H9931) a 4 čápata: Brunclík (CE889), Horymír (CE891), Šemík (CE888) a Vesna (CE890)

Přílet Bohouše: 1.4. 15:30
Přílet Bohunky: 9.4. 12:14
Brunclík: 17.5. 20:36
1. let 22.7. 12:04:16 (182 sekund)
Horymír: 18.5. 7:38
1. let: 20.7. 8:02:16 (23 sekund)
Šemík: 19.5. 10:16
1. let: 22.7. 8:27:27 (22 sekund)
Vesna: 21.5. 11:08
1. let 24.7. 8:10:27 (60 sekund)
Pětníček: 25.5. 15:30 – úhyn 7.6.

Kroužkování: 15.6. 18:20

Stav hnízda v Trutnově


Aktualizováno: 1.8.2021 17:30

Na hnízdě je Betynka (CZP CA764) a 2 čápata: Lotrando (YJ851) a Zubejda (YJ852)

Přílet Betynky: 11.4. 15:15
Přílet Kuby: 21.4. 12:30
(pohřešován od 9.7. 18:32)
Lotrando: 1.6. 9:47
1. let: 30.7. 10:06:13
2. čápě: 1.6. 12:09 – úhyn 4.6.
Zubejda: 2.6. 22:20
1. let: 1.8. 16:15:20

Kroužkování: 27.6. 9:30

Mapa čapích hnízd


Sponzor přenosu


Překladač


12.9
°C
93
%
4
km/h
99
%
5:24
20:41
37
%
Third Quarter
22 days, 22 hours
15:58
0:13

Pin It on Pinterest

0:00
0:00