Současná vlna veder se přiblížila ke svému vrcholu, který je očekáván v průběhu neděle. Již dnes však byl překonán dosavadní absolutní národní rekord, odpolední teplota v Doksanech vystoupila až na těžko uvěřitelných +40,9 °C. Lze předpokládat, že zítřejší den přinese ještě další navýšení této hodnoty. I podhůří Krkonoš ovanul horký dech vrcholného léta, úlevu nám přinese až pondělní přechod studené fronty. Ten však může být pro změnu doprovázen i velmi silnými bouřkami. Pro mladé čápy na bohuslavickém komíně se tyto dny stávají skutečnou přípravou na jejich budoucí pobyt v teplých krajích.
Úlevná noc
Po pátečním návratu Bohunky na hnízdo ve 22:00 ještě Bohdan nakrmil řvoucí dráčata masem, Bohunka jim ještě trochu přidala. Mládež po jídle zalehla, Bohdan se k ní na deset minut přidal. Během noci na pondělí čápata občas vstávala a čechrala si peří, Amálka vyplivla vývržek. Potřetí v řadě zůstala obloha bez jediného mráčku, teplota k ránu klesla slabě pod +16 °C. Při ranní peříčkúře pozbyl Bohdan uvolněné černé letky, která posléze posloužila mládeži jako hračka. Společně s Bohunkou si zaklapal a ve 4:32 odlétl pro stavební materiál. Na komín se vrátil s větvemi, potomstvu nabídl kousek masa. Do práce se poté pustili oba rodiče, čápata se zabývala úpravou opeření nebo slídila v ohrádce při hledání něčeho k sezobnutí.
Den bez stínu
Jasněnka si položila hlavu na Bohdanův val, ostatní posedávali okolo ní. Rychlé oteplování si vyžádalo první napájení Bohdanem již v 8:42, ještě předtím podával ke snídani kobylky a myši. Obloha zůstávala azurově modrá, žádný mráček neposkytl čápům svůj stín. Jasněnka jako vždy hlasitě dirigovala rytmus napájení, nespokojené vrzání se však linulo i od jejích sourozenců. Rodiče se tedy měli co otáčet, aby uspokojili veškeré dračí potřeby. Ráno ještě stihli využít snadno dostupných zásob usušeného sena na čapí loučce a nanosili ho velké množství na hnízdo. Čápata tak získala čerstvé a měkké matrace.
Před polednem se čápata společně s Bohunkou posadila do řady, zády ke slunci. Jasněnka si chytře lehla do stínu k jejich nohám. Bohunka se o chvíli později vydala k řece pro vodu a malé křiklouny zchladila. Jakmile se zvedl slabý větřík, Radovan si v něm s chutí protáhl křídla. Bohdan dorazil s dalším přídělem vody, Bohunka s větvemi. Nad komínem nejspíš znovu protahovali cizí čápi, neboť proběhlo několik velmi intenzivních zastrašování oběma dospělými. Mezi jednotlivými fázemi obrany hnízda stihli Bohunka i Bohdan doplnit v řece vodní zásoby. Po obloze plulo pouze několik řídkých řasnatých závojů, které neměly na vývoj teploty pražádný vliv. Nerušeně tak mohla vystoupat až k hranici +35 °C. Ještě nikdy za celou dobu pozorování bohuslavických čápů takové vedro nenastalo.
Neposlušný koblížek
Občasný vítr vyzýval čápata k dalšímu cvičení, Bohunka očistila stojící Mance peříčka na zadečku. V pokračujícím odpoledním žáru mládež postávala, posedávala nebo polehávala. Při večerním Radovanovu tréninku zůstala ležet pouze Jasněnka. Bohunka přilétla s velkým ovčím koblížkem, nabodnutým na spodní části zobáku. Koblížek se jí nehodlal pustit ani při krmení hladových dráčat. Odpadl až po osmi minutách, pod drtivým tlakem hbitých zobáků při honbě za spoustou zelených kobylek, valících se z Bohunčiných útrob. I přes velmi pozvolné ochlazování se znovu otevřela čapí tělocvična, křídla si postupně protáhli téměř všichni. Bohdan podělil mládež kusy masa a po svém opětovném odletu ve 20:04 ji ponechal na hnízdě bez dozoru.
Sami doma
Čápata tak poprvé delší dobu hospodařila na komíně sama, postávala a rozhlížela se po okolí. Mojmír důležitě zaklapal, proběhly procházky po hnízdě i důsledná peříčkúra. Až po 50 minutách se Bohdan vrátil se snopem sena a masem k večeři. Jen o dvě minuty později dorazila se stejným nákladem i Bohunka. Bohdan se po vyskladnění ještě vydal na další výpravu, jeho přílet vyprovokoval hladový dračí řev, který se pokusil utišit několika většími kusy masa. Amálka pozřela cosi, co vypadalo jako kuřecí stehno. Bohunka dorazila domů jako poslední ve 21:48.
