V sobotu a počátkem neděle jsme ještě neměli tušení, jak tragický osud postihl Bohdana s Radovanem. Zbytek čapí rodiny fungoval tak, jako by si Bohdan pouze vybíral oddechový čas. Jeho nepřítomnost dopadala více na čápata nežli na Bohunku, a to především v oblasti zásobování. Bohunka je totiž nesmlouvavá máma, která moc dobře ví, kdy nastal čas, aby se mládež osamostatnila. Možná i proto jsme byli svědky největšího počtu letů čápat mimo hnízdo. Souhrn za tyto dny je zpracován ve zkrácené verzi, neboť v sobotu jsem se účastnil setkání před komínem a v neděli řešil úmrtí Bohdana i Radovana.
Sobotní letecký den
Při pátečním návratu Bohunky ve 20:28 se draci okamžitě dožadovali večeře, nedostali však nic. Jasněnka při konání potřeby málem vypadla z hnízda. Zatímco si Amálka na hodinu lehla, dorazila od jihozápadu rozsáhlá a vytrvalá bouřka. Slabě pršelo a vydatně se blýskalo téměř čtyři hodiny, celkově však byly bouřkové projevy mírné. Noc po bouřce zůstala teplá, do rána se ochladilo pouze na +19 °C. Amálka s Jasněnkou si zaskákaly v silnějším větru, Bohunka jim později probírala peříčka. Ráno se mládež konečně dočkala kousků masa, načež Bohunka v 5:21 odlétla. Čápata vestoje podřimovala, občas si upravila opeření.
Za slabého ranního deště klapala Bohunka ze střechy pod komínem a lákala mládež k letu z hnízda. Jako první vyrazila v 6:38 Manka, později se k ní připojil i Mojmír. Ten nám předvedl i letmý průlet s dotekem na hnízdě. Dopoledne se všichni čápi sešli při svačině na hadí loučce, kde jsme je viděli z vlaku při cestě do Trutnova. Manka poté delší dobu létala vysoko nad železniční tratí. Další půlhodinový výlet zakončili všichni mladí čápi společným poledním návratem na komín. Teplota se v té době přiblížila hranici +29 °C, čápi proto zalétli do areálu Kary, kde se nejspíš napájeli z kaluže na nádvoří. Startující Jasněnku jsme už pozorovali společně s dalšími účastníky setkání přímo z čapí loučky.
Mojmír při odpoledním návratu domů havaroval, naštěstí se jeho pád obešel bez zranění. O chvíli později se na hnízdě objevila Bohunka, Jasněnka okamžitě začala hrát nebohé hladové čápátko, plahočící se po zemi. Nesmlouvavá máma však nic nevydala a odlétla na střechu pod komín. Poslední hromadný let proběhl okolo půl sedmé večer, všichni se záhy přihnali zpět za Bohunkou. Jediné večerní krmení proběhlo po příletu Bohunky ve 20:15. Celkem během soboty absolvovali mladí čápi letos rekordních 36 letů (Manka 12, Mojmír 11, Jasněnka 8 a Amálka 5). Jako první vyrazila ráno v 6:37 Manka, která se také jako poslední vrátila v 18:56. Nejdelší souvislý čas mimo hnízdo strávila Manka, a to 3 hodiny a 2 minuty.
V neděli naposledy společně
Již před sobotní večeří se zvedl silnější západní vítr, kterému zprvu čelili všichni čápi vestoje. Amálka si později lehla a Bohunka ji za svitu měsíce opět probírala zobákem peří. Během noci postávali čápi ve vytrvalém větru, ochladilo se k +15 °C. Mojmír s Amálkou si k ránu znovu ustlali na hnízdě. Bohunka odlétla na snídani v 5:20, za ní se vydala Manka a postupně i ostatní. I neděle přinesla poměrně vysoký počet letů a pobytů mimo hnízdo, občas i delšího trvání. Manka se na hnízdě neukázala od ranního odletu až do pokročilého odpoledne. Amálka s Jasněnkou bránily opakovaně hnízdo. Teplota v tento den dosáhla příjemných +26 °C.
V okamžiku, kdy jsme ukládali Bohdana s Radovanem do země, držela nad námi na vrcholu komína Jasněnka čestnou stráž. Podvečerní návrat Bohunky vyvrcholil zuřivým útokem draků na její zobák. Později večer se už čápata zdržovala spíše na hnízdě a postávala v zapadajícím slunci. Nikdo ještě netušil, že se jedná o jejich poslední společný večer. Po Bohunčině příletu ve 21:12 došlo po delší době ke rvačce, Amálka opět několikrát zaútočila na Manku. V neděli nám čápata předvedla 31 letů (Amálka 11, Mojmír 8, Jasněnka 7 a Manka 5). První vylétla ráno v 5:20 Manka, poslední let zakončil ve 20:34 Mojmír. Nejdelší dobu mimo hnízdo opět pobyla Manka, tentokrát se jednalo o 8 hodin a 16 minut.
41 komentářů
Jasněnka se z komína loučila s tatínkem a bráškou😪😪pořád nemůžu uvěřit, že Bohdan už nikdy nepřiletí 🖤
Annyira szépen írod le. Öröm olvasni.
Tomáši, máte můj největší obdiv, Vaše krásné povídání o jejich životě, každodenní kontakt, tolik zajímavosti o čapím životě za ta léta, Vaše obětavost a tolik času, který jim věnujete. Veliký respekt !!! Já jsem pouhý mnohaletý pozorovatel a tolik se mě dotkla tato tragédie😥Dovedu si představit, jak se cítíte v těchto dnech Vy, Vy jste ty anděle ještě vyprovodil. Moc Vám přeju hodně sily🍀a velké Děkuji Naďa Badieová, StellaBd
Manko, Mojmíre a Jasněnko, šťastnou cestu do jižních krajů. Snad se někdy vrátíte tam, kde jste se narodili. Za Bohdánka, Radovana a Amálku mám zapálenou svíčku jako poselství světla na cestu, ze které není návratu. Stále jsem se s touto tragédií nevyrovnala, ale život jde dál.
Je mi lito Bohdana a Radomíra .Bohunka a sourozenci ať v pořádku odletí. Přeji jim šťastnou cestu a Bohunce ať za rok najde pořádného partnera ale Bohdan byl jedinečný
Ano Bohdan nasadil laťku hodně vysoko!Opravdu byl jedinečný.
Sleduji Vás a capiky, ačkoliv jsem z jihu Čech.Moc děkuji za Vaše komentáře o čapím živote.
Pohled na samotnou Bohunku na hnízdě je moc bolavý
Nadal trudno mi się pogodzić ,ze Bogdana nie ma wśród nas i bocianów , Piszę i z oczu lecą łzy , Przypominam sobie jak dwa lata temu razem z Bohunką odlatywali skrzudlo w skrzydło , jak w tamtym roku po odlocie Bohunki i dzieci stał sam smutny , mokry a jak pogoda się poporawiła odleciał . SZkoda mi bardzo dwójki Bocianków ale strata bohdana to rana jeszcze otwarta , Mieszkam w Polsce niedaleko Czech , gniazda w T, Rudniku T,utnovie , Bukach , Rudniku i Bohusławicach obserwowałam , oczywiście Bocianki na gniazdach , Tak się cieszyłam z piątki Boćianków Bi B ,los obszedł się z rodziną bardzo żle . Nawet nie myślę co będzie na wiosnę . na to przyjdzie czas .
Zdravím Tomáši, co na tyto smutné události říct?
Z jednoho komína tři hrobečky......
Pevně věřím, že už všechno dopadne dobře, čas odletu se blíží, bude smutno!
Přeju všechno dobré Tomáši a Lukáši a děkuju taky všem dobrým všímavÿm lidem !
Vaše čápomilka z Brna Žabin
Je to smutné, ale doufejme, že příští rok se opět sejdeme. Velké díky komentování a všem okolo čápů. J. Mš.
Tak budeme držet zbytku rodinky moc palce , myslím na ně ✊✊💖💖😘😘
Tomáši, moc děkuji za každodenní zprávy, ani ve snu by mě nenapadlo, že pátek bude tak smutný. 😭
Lukášovi také děkuji za snímky.🙏
Bohunce s třemi dráčaty moc držím palce, ať se jim daří a hlavně ať jsou v pořádku.✊✊✊✊
Budu doufat, že se Bohunka příští rok vrátí na hnízfo a najde si jí nový parťák, abychom mohli sledovat další dráčky a snad to bude nablízku Bohdanovi s Radomírem a Amálkou.
U nás v Lípě letos taky
nepřežil taťka Lipánek a nakonec zůstalo hnízdo prázdné. Uvidíme, co přinese příští rok. Jinak diky moc Tomáši za reporty z čapího života na hnízdě. 👏👏
Dobrý večer, pane Prouzo, Vám a Vaším přátelům, se kterými jste se postarali o B + R + A dlužíme velké poděkování.Udelali jste to, jak nejlépe to šlo a dovedu si představit, jak Vám bylo. A jak Vám je. Jste skvělí. Jsme s Vámi . Čápi jsou neobyčejni ptáci. ❤️💚
Jak to čtu, pořád mám slzy v očích. Díky pánové za vaši práci.
Ach, ach, jak to bude pokračovat? Čapí život a osud jedinců může být někdy drsný. Držím palce, ať se mladým daří. 🙏
I my jsme za naše zlatíčka zapálili svíčky, Tomáši vám i vašim kamarádům moc velké díky za rozloučení s nimi. Moc se modlíme za všechny capinky, ať je nic zlého nepostihne. Bohunko naše Milá dávej na sebe na tvých cestách pozor, budeme na tebe myslet a čekat až se k nám zase vrátíš 💗💗💓
"Ohne Bohdan" - das liest sich schrecklich und ich kann es immer noch nicht glauben. Bohunka wird es schaffen, aber ich bin unendlich traurig.
Sleduji čapí rodinku třetím rokem. Jsem z Ostravy. I na dálku, působivé čtení, pozorování, radost 🫶😊😊
Nyní se přidávám k ostatním, budu vzpomínat, fandit Bohunce i všem jejím čapíkům 💗. Ať vás provází už jen štěstí 🍀.
Tome a Lukáši, velké díky za vše 🙏😊. Ať jsme jakkoliv daleko, jsme s vámi, s rodinami čápů a těšíme se na další vaše úžasné komentáře 😊🌟😊🍀😊
Nejsem schopna prijmout ztratu Bohdanka😭porad placu,tolik pro me zlaticka dracci znamenali🙈🙈preji vam milackove stastny let a hlavne:Bohunko,vrat se na jare,budeme vsichni netrpelive cekat👀Lenka z Brna Lesne
Je mi to moc líto,ráda jsem vše sledovala🖤
Dobrý večer, nemůžu se pořád vzpamatovat co se to stalo...moc nám budou chybět a smutný pohled na Bohunku, jak svého partnera neustále marně hledá...
Chtěla bych se zeptat, jak je to s osazenstvem v Trutnově, kde jsou rodiče?
Moc díky za vše všem, kteří drží smutek..🖤
V Trutnově se rodiče dlouhodobě zdržují mimo hnízdo, ale vracejí se do jeho blízkosti. Čestmír totiž jinak okamžitě žebrá - takhle ho nutí, aby začal sám lovit.
Děkujeme Vám za vše.
To už všichni mláďata odletěla?
Ano, jsou pryč již téměř dva dny.
Proč to letos tak rychle skončilo , něco hodně špatně a něco lépe,ale chtěli jsme si ještě užívat těch letů a návratu na hnízdo a konec.kdyz odešel šéf Bohdan asi nebylo na co čekat,je mi hodně smutno a když to píší stále brečím 😭😭už aby byl březen a budeme vyhlížet Bohunku 🍀🍀🍀
Tak ať se jim v tom světě daří co nejlépe a hlavně bez nehod snad se nimi ještě někdy shledáme
Dobrý večer všem. Byla jsem 14 dní mimo domov a po návratu jsem úplně rozhozená z odchodu za duhový most 3 našich milovaných čápů je to hrozné neštěstí když je rodiče vypiplali vše je naučili a tak špatně skončí oba dva i taťka Bohdánek s Bohunkou tvořili tak sehranou dvojici několik sezon. Tomáši a Lukáši vřelé díky.
Díky! Utíká to neúprosně. Jestlipak se s Bohunkou zase setkáme?
Je to smutné pozorovat Bohunku jak sama stojí na okraji hnízda a vyhlíží jestli někdo přiletí. Dětičky se už určitě připravují na dalekou cestu. Už jim musíme jenom popřát hodně štěstí a někdy třeba setkání. Bohunka ta asi také brzy odletí nic ji tady už nedrží. A nám nezbývá nic jiného než netrpělivě čekat a doufat, že se vrátí na svůj milovaný komín a nejde si nového partnera. Tomáši a Lukáši strašně moc vám děkuji úplně za všechno jak jste zvládli všechny ty těžké chvíle a ještě nás o všem informovali. Zasloužíte si obdiv a velkou pochvalu. Hodně pozdravů vaše dlouholetá neznámá -známa z Ostravy
Tahle sezóna byla sakra náročná 😢. Tomáši, Lukáši, Mirku a Vám všem ,kteří se tak obětavě staráte o čapí rodinky VELKÉ DÍKY A MŮJ OBDIV. Do další sezóny snad všechno zlé pomine a přeji už jen klid a pohodu
Nechávala ijsem si čtení na ráno, aby mi hezky začal den - a teď jen slzy a slzy... Nejen čápátek, ale i Bohunky je mi moc líto. Snad bude příští rok milostivější.
Velké díky Vám Tome a Lukáši z Jihlavy, přeji Vám další krásné stránky a šťastné dny s čápaty.
Napadlo mě, zda by bylo možné další roky, v době vylétnutí prvního mláděte z hnízda, dát na vytipovaná místa nebezpečí pro čápata, dočasně kameru. Zvláště na ta místa, kde už se neštěstí stalo. Možná oběma čápům bylo možné ještě pomoci. Napadlo mě to proto, že by se možná Bohdan nevydal na pomoc Radovanovi, kdyby nejevil ještě známky života. A to byla mezi jejich odlety z hnízda docela dlouhá doba. Možná bojovali o život dost dlouho na to, aby jim lidé mohli pomoci. Taková škoda, když mělo hnízdo šanci přežít celé do odletu za teplem.
Tak nám ta sezona s čápaty nějak rychle uběhla, taky bych chtěla poděkovat celému týmu co se podílela na stránkach webu a hlavně musíme všichni čápomilové věřit že příští sezona bude bude lepší. Ještě stále je to co se stalo čerstvé a bolí to.
Už nikdy nebude opravovat val na komíně pan stavitel, a jak mu říkal s úsměvem Tomáš:,,klackonoš", nebo ,,hnízdovál", jak pod svými křídly ukrýval před deštěm své dětičky a měnil se v obří deštník, jak před slunečními paprsky chránil své ratolesti, měníc se v obří slunečník, jak nosil ,,úpskou točenou"a hasil žízeň svých 5 čapátek a zároveň je poléval a ochlazoval na rozžhaveném hnízdě.
Už nikdy nebude králem své královny Bohunky, která si vybojovala své místo matky jejich potomků.
Kdyby se nestalo zpoždění příletu Bohunky, ani by nebyl sveden krásnou a mladou Puntičkou.
O Bohunku jsme se báli a o Puntičku taky, ale nakonec pláčeme o Bohdana s dlouhýma nohama a jeho dva potomky, Radovana s dlouhýma nohama a o Amálku s dlouhýma nohama.
Zůstali jste tady doma, uloženi v zemi, v údolí řeky Úpy a továrního komína, na němž je vaše rodné hnízdo.
Vaše duše jsou v čapím nebíčku a my vás máme ve svém srdíčku.
Nikdy nezapomeneme.
Je to moc smutné, pořád se tomu nechce věřit, že se už nikdy nevrátí........Tome, díky moc za smutné povídání, hold se s tím budeme muset smířit.....
Dobrý den není co dodat ke komentářům stala se krásné rodině strašná věc a kdo ví jestli bude příběh ještě pokračovat a nebo takhle skončil.Diky všem dospělým za pohřbení ostatků na místě kde se scházeli na loučce 😢😢😢 hodně štěstí v příštím roce budeme se těšit a sledovat 🍀🍀🍀
Kéž se už jen čapí rodině jenom daří... 🩷🪽.