Deštivé a chladné počasí skončilo spolu s víkendem. V druhé polovině neděle již nepršelo. Na pohlazení slunečními paprsky si však čápata i jejich rodiče museli počkat až do pondělního poledne. Nedělní večer byl na hnízdě poklidný, i když při krmení si Šárka chtěla pochutnat na Bivojově křídle. Chytla a nehodlala pustit. Během noci na komíně zavládla rodinná pohoda, když Bohunka i Bohouš leželi spolu z čápaty vedle sebe.
V pondělí ráno pluly po obloze ještě mraky, ale s přibývajícím dnem jich nadále ubývalo. I čapí jídelníček se začal zvolna měnit. Zmizely žížaly a jejich místo zaujala toužebně očekávaná háďata. Ta byla proložena myšmi a kobylkami. Po dopolední hadí svačině Bohouš opět zavelel poplach. Čápata svorně a vzorně zalehla.
Poledne přineslo sluneční svit, ale i silný severozápadní vítr. Ten byl občas tak silný, že cloumal dospělými čápy. Čápata raději zůstávala ležet. Kombinace slunce a větru však velmi účinně vysušila hnízdo. Pozdě odpoledne následovala další hadí svačinka, po které se jen zaprášilo. A protože s plným žaludkem se dobře spí, následovalo večerní hnízdoválení pod Bohoušovým dozorem. Vítr k večeru slábl, a tak se našel i čas na úpravu peříček za svitu zapadajícího slunce. Před osmou hodinou donesla Bohunka čerstvé seno i něco dobrého do zobáčků – i když draci to zhltli tak rychle, že nebylo poznat, o jakou lahůdku se jednalo…
