Konečně na slunci

Konečně na slunci

Deštivé a chladné počasí skončilo spolu s víkendem. V druhé polovině neděle již nepršelo. Na pohlazení slunečními paprsky si však čápata i jejich rodiče museli počkat až do pondělního poledne. Nedělní večer byl na hnízdě poklidný, i když při krmení si Šárka chtěla pochutnat na Bivojově křídle. Chytla a nehodlala pustit.  Během noci na komíně zavládla rodinná pohoda, když Bohunka i Bohouš leželi spolu z čápaty vedle sebe.

V pondělí ráno pluly po obloze ještě mraky, ale s přibývajícím dnem jich nadále ubývalo. I čapí jídelníček se začal zvolna měnit. Zmizely žížaly a jejich místo zaujala toužebně očekávaná háďata. Ta byla proložena myšmi a kobylkami. Po dopolední hadí svačině Bohouš opět zavelel poplach. Čápata svorně a vzorně zalehla.

Poledne přineslo sluneční svit, ale i silný severozápadní vítr. Ten byl občas tak silný, že cloumal dospělými čápy. Čápata raději zůstávala ležet. Kombinace slunce a větru však velmi účinně vysušila hnízdo. Pozdě odpoledne následovala další hadí svačinka, po které se jen zaprášilo. A protože s plným žaludkem se dobře spí, následovalo večerní hnízdoválení pod Bohoušovým dozorem. Vítr k večeru slábl, a tak se našel i čas na úpravu peříček za svitu zapadajícího slunce. Před osmou hodinou donesla Bohunka čerstvé seno i něco dobrého do zobáčků – i když draci to zhltli tak rychle, že nebylo poznat, o jakou lahůdku se jednalo…

Bivojovo křidélko, to je pochoutka
Rodinné klubíčko
Další letecký poplach
Hurá, hadi!
Dáme si dvacet, táta nás pohlídá

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial