Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Oficiální stránka fanoušků čapího hnízda na komíně firmy KARA v Bohuslavicích u Trutnova

Kleopatřin odkaz

Nejspíš si nyní říkáte, co má s naším čapím hnízdem společného legenda starověkého Egypta. Jedná se pojmenování čápěte, které jsme označovali jako „Jednička“. Nejsem jeho autorem, avšak s ohledem na situaci ho považuji za výstižné. Svoji poslední cestu nastoupilo zaopatřené podobně jako mumie. Jak se posléze ukázalo, jednalo se o samičku – proto ženské jméno. Následující odstavce nám poodhalí, co bylo příčinou jejího skonu.

Krátce po úhynu čápěte nám nabídla své služby veterinářka dlouhodobě sledující naše čápy. Proto jsme vyzvedli tělo uhynulého čápěte a zajistili ho pro účely následné pitvy. Ta proběhla včera s následujícím výsledkem:

Čáp uhynul na následky napadení plísní rodu Aspergillus – tzv. aspergilózu. Tato choroba je způsobena plísněmi rostoucími v podestýlce na hnízdě. Jsou na ní citlivá především ptačí mláďata se sníženou imunitou, dospělé zdravé jedince příliš neohrožuje. Plísně se množí ve vlhkém a teplém prostředí.

Pitevní nález

Aspergilóza převážně předních vzdušných vaků a plicního parenchymu, včetně horních a dolních cest dýchacích. Trávící trakt nebyl plísní postižen, ale ve střevech už probíhal zánět koliinfekce (patogenní střevní bakterie). V žaludku se nacházel mohutný bezoár (vývržek), který se skládal ze zbytků srsti, brouků a pravděpodobně i rostlinných vláken. Nejspíš by byl obtížně vyvrhnutelný.

Zánětem byla postižena i bursa Fabricii, čímž byla dále snížena obranyschopnost organismu (jedná se o hlavní ptačí orgán odpovědný za imunitu). Plísňové onemocnění snižovalo obsah kyslíku v těle, proto čápě těžce dýchalo a mělo potřebu povlaky plísní vykašlat. Bránilo správnému buněčnému dýchání, zhoršovalo metabolismus. Proto došlo k zastavení růstu a výraznému hubnutí čápěte i přes zprvu dostatečnou výživu.

Mahulena byla nejspíš také nakažena, avšak její organismus se s chorobou dokázal vyrovnat. Bylo patrné hlubší dýchání a občasný kašel, stejně jako lehké zpomalení růstu. Symptomy v posledních dnech ustoupily. Povlaky způsobené plísní ale zůstávají v těle do konce života, organismus je izoluje „ochrannou blánou“. To způsobuje snížení výkonu jedince, takže až čas ukáže skutečný rozsah případného postižení.

23 komentářů

  1. Držme palce, aby se uvedená choroba neprojevila u dvou zbývajících mláďat. To by byla škoda u tak parádního páru čápů.♥ Díky za informaci.

  2. Tome, Lukáši a paní veterinářka, moc děkujeme za zprávu o důvodů úhynu živého tvora, který se stal naším oblíbencem. Vaše starost, péče a informace pro nás jsou neuvěřitelně zajímavé a poučné. Opravdu jste úžasní. 👼

  3. Je to smutné, že se jí to přihodilo tak náhle. Byla pořád velká a nechápala jsem, proč tak skončila. Děkuji za vysvětlení a zapamatuji si, že jsme zde na hnízdě měli KLEOPATRU ☺

  4. A nedala b y se ta podestýlka na hnízdě nějak vydezinfikovat? Aby ta další dvě čápata se nenakazila?

    1. jde hlavně vlhko a teplo - prší a jsou vedra následně, známá veterinářka říkal, že výměna podestýlky by pomohla ale není to reálně v tomto stadiu mláďat i dospělých, před dvěma lety takto zahynulo více mláďat drobných ptáků v kombinaci vydatných dešťů, tím v hnítě i ovzduší ochazení, nedostatek krmiva, nemožnost vysuěwní hnízd, byla malinka fyzicky oproti čápům a hynula ta mláďata ve velkém,

      1. Je to tak. Výměna podestýlky je obecně vždycky dobrý nápad (samozřejmě mimo hnízdění), ale pomůže hlavně proti bakteriálním patogenům a parazitům. Spory plísní jsou všude a čápi jich zcela přirozeně tahají na hnízdo obrovská kvanta spolu se senem, kterým hnízdo vystýlají. Zdravý imunitní systém si s běžnou plísňovou zátěží poradí. Problém nastává v teple a vlhku, kdy spory vyklíčí, plíseň začíná růst a pomnožovat se, a nálož spor v prostředí ptáků tím dramaticky roste. Pokud se navíc přidruží další faktory oslabující imunitu, je riziko onemocnění extrémně vysoké.
        Dobrý zpráva je, že aspergilóza není kontagiózní (přenosná z ptáka na ptáka). Pokud by byla příčinou smrti mláděte bakteriální nákaza, bylo by velmi pravděpodobné, že by nepřežil žádný sourozenec.

  5. Jak je život křehký... Člověk se raduje, když se ptáčata vylíhnou a jsou zdravá. Musí se krmit a napájet a chránit před deštěm i sluncem a silným větrem. Pak přijde ubikvitní plíseň a všechno, co se dosud dařilo, není nic platné.

  6. Děkuji za objasnění úmrtí jedničky. Nikdy by mě nenapadlo, že nemoc na hnízdě může ohrozit život všech čápat.

  7. Je mi z toho zle. Každý živý tvor by měl mít možnost žít. Prosím, vyčistěte po odletu ptáků hnízda, aby žádná infekce příště neohrožovala jejich život. Díky moc a díky také za nádherné zprávy a fotografie. Jsem stará ženská a nikam se nedostanu, abych viděla jak čápátka rostou a Vaše zprávy mi dělají velkou radost. Všechny je mám uložené a často se k nim vracím, abych se potěšila.

  8. Tomáši a všichni zúčastnění, moc díky za informace k úhynu čápěte. Alespoň VŠICHNI víme o co šlo - i když tuším, že možnost plísňového onemocnění byla zmiňována. Pokud by se podařilo po odletu plísně alespoň částečně eliminovat, bylo by to super. Držím palce.

  9. Děkuji všem, příčina úmrtí jistě každého zajímala. Je to těžko zjistitelné , v nepřístupných hnízdech a v jiných těžkých podmínkách. Proto děkuji Vám Tomáši a paní doktorce za zájem. Letos bylo postiženo několik hnízd, u nás i v Německu.Škoda Kleopatry, další snad nebude. Já jsem se bála jiné ptačí nákazy a třeba i likvidace hnízda. To by bylo horší a tak moc, moc děkuji a těším se na kroužkování.

  10. jsem rád že se to vysvětlilo ale plisen z podestýlky mě opravdu nenapadla .pěstuji kuřata ,kolikrát se stalo že pod nimi to bylo zapařené ale nic se nestalo podobného,Děkuji 🦩🦩

  11. Je to smutné, Tomáši, ale určitě zajímavé objasnění konce Kleopatry...Tolik jsem jí držela palce!
    Kdyby se na konci sezóny opravdu podařilo napadenou podestýlku nějak zlikvidovat či dezinfikovat, budeme všichni klidnější...
    Snad jsou R+M už tak velcí a silní, že případnému napadení plísní lépe odolají...
    Velmi děkujeme za Vaši snahu, V.V.

  12. Velice smutné a velice poučné co se stalo. Poděkování všem co se postarali o konečné rozuzlení úmrtí Kleopatry. Výstižné jméno. Chudák dlouho nežila. A co se asi stalo tomu nejmladšímu? Také plíseň? To je asi plíseň skrz naskrz v hnízdě.

  13. Také děkuji za objasnění příčiny nemoci ,za to ,že paní doktorka možnost nabídla a vy Tomáši a Lukáši ,jste vše zařídili a tak pěkně se o vše starate, tak čápi miminko byla holčička,dlouho bojovala ,jméno je přímo pro ni stvořené Kleopatra❤️...snad to Mahulka zvládne,každý den ji slyším zakaslat a bude dost silná k odletu do teplých krajů...❤️letošní rok je celý plný zvratů všude ..capatka, Raduzku a Mahulenko ,snad už bude vše v pořádku ..❤️❤️je mi vše moc líto...🙁je to hrozná nemoc .

  14. Dovolím si jen jednu drobnou poznámku: ptáci nemají bránici, nemohou proto kašlat stejně jako savci. To, co jsme u nemocného mláděte pozorovali jako "kašlání", byla ve skutečnosti dyspnoe (dušnost), tedy zvýšené respirační úsilí ve snaze doplnit hladinu kyslíku, a zejména zbavit se oxidu uhličitého v krvi.
    Dýchání je řízeno receptory pro tlak oxidu uhličitého v krvi, nacházejícími se v prodloužené míše (to je evolučně nejstarší část mozku, měli ji první obratlovci už v prvohorách). Pokud stoupne tlak CO2 v krvi, tato čidla to zaregistrují a dají pokyn k nádechu. Vše se samozřejmě děje automaticky.
    Čápata při příjmu potravy "přestávají dýchat", protože mají plné zobáky práce s tím, jak se do sebe snaží nasoukat co nejvíc potravy. Přitom se jim nahromadí v krvi CO2. Zdravé mládě to standardním dýcháním snadno dožene a není to navenek nijak patrné. Pokud je ale dýchací systém postižen, není dostatečně výkonný, a systém proto nemá plnou funkční rezervu na pokrytí doby, kdy se čápě krmí. Pak stačí chvilka "zadržování dechu" při příjmu potravy na to, aby automatická nervová regulace dýchání vydala pokyn k mnohem intenzivnějšímu respiračnímu úsilí, což může navenek připomínat kašel. Příjem krmiva navíc sám o sobě představuje určitou námahu s vyššími nároky na zásobení kyslíkem. Vážné postižení dýchacího systému se pak samozřejmě projeví těžkou dyspnoí i v klidu, nezávisle na námaze.

    1. Veliké díky za podrobné a odborné vysvětlení. Podle textu uvažuji, že jste odborník, asi zvěrolékař. Obohatil jste mne svým výkladem. Dějuji.🙏

  15. Velké díky Vám, Lukášovi a paní veterinářce. Zase sleduji čápy bez obav po každém spolknutí hlodavce( hlodalo ve mně podezření z otravy). Teď také díky panu Gettingerovi vím, že u Kleopatry, Mahuleny i Čtvrtníčka v Příboře to bylo bylo zhoršení příznaků při zatížení velkým soustem. Tak Bohdane a ostatní klidně další potkany a krysy.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Pin It on Pinterest

0:00
0:00