Všechny nás zcela nečekaně zasáhl náhlý odchod nejmladšího čápěte. Stalo se tak během noci ze středy na čtvrtek. Zatímco ve středu večer se zdálo vše naprosto v pořádku, do čtvrtečních ranních hodin jeho život vyhasl. Pravou příčinu jeho skonu se nedozvíme, jednou z možností byla infekce žloutkového vaku. Nejedná se o nakažlivou chorobu, tudíž by nebyli ohroženi ostatní sourozenci. Čápě v posledních dvou dnech téměř nerostlo, přestože se stravovalo normálně. Až večer před osudnou nocí ztratilo zájem o potravu. Zbylá tři čápata jsou v pořádku a nevykazují žádné známky onemocnění. Co se událo v posledních dvou dnech?
Středa 1. června
Během poslední květnové noci hnízdo těsně minulo několik bouřek. Na komíně slabě zapršelo a v dálce se blýskalo na časy. Jedno z čápat prostrčilo Bohdanovi krk mezi křídly a ustlalo si mu na zádech. Až dešťové kapky ho donutily k ústupu do krytu.
První den meteorologického léta začal při teplotě okolo +10°C a za slabé mlhy. Během dne bylo skoro jasno a teplota vystoupala k +22 °C. Bohdan se vydal na lov ve 4:27, vrátil se po 45 minutách s velkou větví a malou snídaní. V 7:45 ještě naposledy slabě zapršelo. Nejstarší z čápat se poprvé dokázalo postavit a vyčápnout, i když ještě s oporou křídel. Během dne byli k jídlu podáváni hlodavci i plazi. Nejmenší čápě dlouho bojovalo s vývržkem, ale nakonec se mu povedlo ho zbavit – a Bohunka ho hned odklidila. Nejstarší si odpoledne dopřál výlet mimo důlek a kochal se krásným okolím rodného hnízda. Následně si opět ulevil vestoje a k večeři si dal menšího potkana. Ten se stal zdrojem problémů, protože ho zjevně tlačil celou noc v břiše. Bohunka ještě přidala brouky a Bohdan vcelku slušně povařenou rybu. Ačkoliv neustále škytal, nenechal si nejstarší ujít ani tuto krmi, zatímco nejmladší ji vynechal. Bohunka se vrátila ve 21:31, ale na hnízdě nebylo moc klidu. Potkan v břiše stále zlobil a s ním i jeho konzument.
Čtvrtek 2. června – odchod Ječmínka
Noc byla jasná, avšak poměrně teplá, s ranním minimem +9 °C. I přes den většinou svítilo slunce a teplota dosáhla opět +22 °C. Po celou dobu však bylo poměrně větrno. Konec Ječmínka přišel mezi 3:02 a 3:39. Ačkoliv čápata dostávají oficiálně jména až po kroužkování, byl takto pojmenován už nyní. Původně se tak loni měl jmenovat Pětníček, který se však kroužkování také nedožil.
Sourozenci si zprvu ani nevšimli, že se jeden z nich přestal hýbat i dýchat. Zůstávali ležet na hromádce tak, jak byli vždy zvyklí. Celé ráno nosila Bohunka suché listí a Bohdan větve. Pohled do důlku tak byl brzy znemožněn. Zbylá dráčata zhluboka dýchala a hledala stín. Toto chování zavdalo příčinu k diskuzi o jejich zdravotním stavu. Bylo jim však pouze teplo. Bohunka se byla vykoupat v řece. Po jejím návratu se nejstarší konečně zbavil komprimovaného potkana. Bohunka měla opět co uklízet. Bohdan se vrátil na hnízdo po poledni, delší dobu společně s Bohunkou kohosi zastrašovali. Následoval hadí oběd a první vyčápnutí vestoje bez opory křidélek.
Odpoledne se pro změnu vykoupal Bohdan. Ječmínkovo tělo zůstávalo ležet v jamce, zastlané čerstvou podestýlkou. Až pozdě odpoledne mu začala věnovat pozornost Bohunka. Opatrně ho odhrabala a odtáhla na okraj hnízda. Tam zůstalo ležet až do večera, kdy se z téměř čtyři hodiny trvajícího lovu vrátil Bohdan. Ten naprosto překvapivě nakrmil již hladové draky velkou porcí brouků. Alespoň se najedl každý a nehrozilo mu bolení břicha. Když Bohunka opustila hnízdo, přesunul Bohdan Ječmínkovy pozůstatky ještě více k okraji ohrádky. Pak postával nad značně změlčeným důlkem a sledoval zbylá tři čápata.
Když se vrátila Bohunka z večeře, pokusili se rodiče definitivně svrhnout tělíčko z komína. Uvízlo však na ohrádce, takže pokus opakovala Bohunka. Ani té se to zcela nepodařilo, ostatky zůstaly na pravém okraji hnízda. Poslední pokus doprovodili oba rodiče společným klapáním na rozloučenou. Bohdan pak ještě vyrazil na večeři, ze které se vrátil ve 21:21.
17 komentářů
Od chvíle, kdy jsem odpoledne zjistila, že je hnízdo chudší o malého drobečka, je mi u srdce velice těžko. Za těch pár let, co sleduji čapí hnízda, je to několikátá smutná událost. Je to příroda. Ale pro mě moc smutné okamžiky. Snad už bude čapí rodinka jen prospívat. Vybrali jste pro maličkého moc pěkné jméno, děkuju.
Je mi toho Ječmínka moc líto, ale snad bude již vše v pořádku.
Je to smutné,ale tak to někdy u čápů je
Děkuji Tomáši, krásně jste psal, přestože jsem to znovu obrečela, tak ve Vašem psaní je takový cit a laskavá naděje a já Vám moc děkuji.
R.I.P. Ječmínečku!!!
Chudák, chudák Ječmínek. Měl krátký život, teď ho nic netrápí. ❤️ Teď jsou jen tři. Přeji jim vše dobré. 🥰
The sadness is great .... little Ječmínek followed the fate of little Benjamin last year ... as if there was an adverse fate for the fifth chick (if the first egg had not been eliminated, the little one would have been the number 5). This year, unfortunately, we will not have the usual "four-leaf clover" to follow ... I wish the nest well: it has already had its dose of sadness ...
Miluji nejen čápi
Tak to je moc smutná zpráva 🙁 Ale je to holt příroda....i tak je to smutné. Tak hlavně ať nadále prospívají zbylá mláďátka ale taky úžasní rodiče Bohunka a Bohumil. Nemají to ti naši klapající přátelé vůbec lehké....:( A i o proto je tak obdivujeme, jak to zvládají...
Je mi to ,tak strašlivé líto 😭😭,capatko ,Ječmínku, je to pár dnu.co jsem tě vítala na svete,srdíčko malinkatý capatkovy ,už je ti dobré za duhovým mostem a nic té neboli ❤️🐣...a jsi se všemi co už odešli ...❤️a kdo ví...třeba se za rok vrátíš ...dělá mi starost i další z capatek už druhou noc mu není dobře,snad bude vše v pořádku ...❤️🐣
Moc pěkně píšete a opravdu krásně se to vše čte. Děkujeme moc.
Děkuji za dramatické vylíčení dvou dnů na hnízdě. Stává se to, aby ostatní buď měli dost potravy, nebo odstranili nemocné čápě. I obtížný potkan u jedničky už vyšel, teď se můžeme nadít dobrých zpráv. Teď už snad bude na hnízdech větší klid a čápata porostou "bez poruch"
Děkuji, opět krásně napsané. Ano, smutné je, když uhyne čápátko, které je drobné, takové nedochůdče. To ještě lidský rozum pochopí a přijme. Ale letos hynou i mláďata odrostlejší a s tím se člověk těžko smiřuje a právem se ptá, proč to je? Letošní úhyny odrostlejších mláďat a nejenom u nás, ale i na německých hnízdech, mají jedno společné. A sice to, že před uhynutím tato mláďata konzumovala velké hady. Až si člověk musel říkat, kam to ta mláďata dávají. A není to jenom letos, ale bylo to i vloni a předloni. Ale letos se mi jeví, že hadů je mnoho, protože na všech hnízdech převládá hadí potrava. A že je problém v potravě, tomu napovídá i chování čapích rodičů. Na všech hnízdech, kde byly zdravotní problémy u čápat, snížili rodiče intenzitu krmení a i druhovou skladbu. A pokud se podíváme na hnízdo do Bohuslavic, tak tam je vidět, jak oba rodiče stále masírují bříško a volátko čápěti, které tíž dýchá. Takže oni vědí, kde je problém. Určitě by bylo zajímavé některé takto uhynulé mládě vzít na rozbor, aby se zjistilo, v čem problém je. Pokud je něco špatně v přírodě, tak to určitě díky člověku a člověk by to měl zase napravit. Omlouvám se, ale toto je jenom taková moje úvaha, víc by k tomu možná řekli lidé, kteří se čápy zabývají a víc jim rozumí.
Všimla jsem si jedné zvláštnosti - vloni i letos jsme byli svědky úhynu mláděte v Bohuslavicích. V obou případech Bohunka nechala mladé dožít na hnízdě a pak je teprve odklidila. V jiných případech jsme svědky toho, že rodiče vyhazují z hnízda nemocná mláďata ještě živá.
Je mi to neskutečně líto, ale člověk to musí přijmout jako zákon přírody. Ječmínku, ať je ti se všemi, co už tam jsou, za duhovým mostem moc krásně. Nezapomenu na tebe!
Škoda že Ječmínek uhynul
Já také nemám ani slov pro to, co se stalo s Ječmínkem..
Srdce mi to trhá ,ale je to všechno na přírodě.. Ta je mocná, buď pomůže ,nebo už se nedá nic dělat..
Takové tragedie se stanou i nám, lidem, vím o tom své.. A musíme vše přijmout tak, jak to je..
Je mi to moc líto, moc si přeju, aby už se žádná nešťastná událost nepřihodila. V.V.