Migrace německých čápů

Migrace německých čápů

Jistě se pamatujete, jak jsme na jaře s napětím sledovali mapu tahu německých čápů s vysílačkami v rámci projektu NABU Störche auf Reisen („Čápi na cestách“) a doufali, že Bohunka s Bohoušem jsou někde mezi nimi. Přes léto webová stránka nevykazovala příliš nové aktivity, ale se zahájením podzimní čapí migrace opět ožila. Nyní je již opět dostupná aktuální mapa pozic i migračních tras všech sledovaných čápů. Zajímavý je na ní především tah čápa pojmenovaného „Fred“.

Fred pochází se Saska-Anhaltska a nejedná se nejspíš o úplně mladého čápa. Byl okroužkován ve městě Loburg během léčby po zranění. Na cestu se vydal 24. července, přičemž se delší dobu potuloval po Německu. V druhé polovině srpna však zamířil k východu, přičemž okolo 19. srpna proletěl okolo Bohunčina rodného hnízda severně od Drážďan. Následně se dostal nad naše území a 21. srpna pobýval u Vysokého Mýta. Nelze tedy vyloučit, že se mohl setkat s Bohoušem a Bohunkou, kteří se vydali na cestu ve stejný den. O den později se ohlásil od Kroměříže. Ze všem čápů sledovaných tímto projektem je nejaktivnějším letcem, protože 6. září byl již v jižním Egyptě u Asuánské přehrady.

V rámci této mapy lze sledovat pozici všech německých čápů vybavených vysílačkami (z různých projektů). Je však uvedena pouze poslední zaznamenaná pozice a stav čápa, ne celá trasa pohybu. Rozptyl pozic je poměrně velký, ale naprostá většina čápů, kteří vyrazili na cestu okolo 20. srpna se nachází mezi Tureckem a Egyptem. Bohouš s Bohunkou by nyní mohli odhadem být mezi Sýrií a Izraelem, možná i ještě dále…

9 thoughts on “Migrace německých čápů

  1. Nevěřím v Boha, ale v něco, v někoho, protože jsou věci takzvaně „mezi nebem a zemí“, které jsou nepochopitelné pro nás prý nejmoudřejšího tvora na Zemi. Jak to dělají, že přesně ví kdy, kudy, kam letět?

  2. Ahoj Meteo, pěkný článek, moc děkuji. 🙂 Rád bych vás upozornil na skutečnost, že druhá karta se týká pouze čápů severních a východoněmeckých. V jižním Německu existují další projekty rádiových čápů. Všechno nejlepší našim drahým čápům, ať jsou kdekoli, hodně štěstí a dobrý vítr. 🙂

  3. Podobný vrozený migrační pud mají i mláďata karety obrovské. Musejí se ale během několika hodin po vylíhnutí dostat do moře. Na místo svého narození se vracejí až po mnoha letech. V některých zemích, např. v Indonésii, malé karetky dávají do vykachlíkovaných bazénků a teprve později je vypouštějí do moře. Jenže to už jim zakrní prsní svaly a přijdou o migrační pud. Takže i čápíci to zjevně mají ve svém genofondu.

  4. Děkuji za tento krásný článek. Doufám, že i „naši čápi a čápata“ jsou v pořádku. I mě by zajímalo, jak to dělají, že si najdou to své hnízdo při návratu, nebo jak se domlouvají, kdy mají „partneři – např. Bohoušek a Bohunka“ odletět k nám do Česka, když tráví čas do nového hnízdění každý v jiném zimovišti. Obvykle se trefí skoro přesně, i když letos se Bohoušek někde maličko zdržel.

    Ještě jednou děkuji a přeji krásný den

    1. Já bych se přimlouvala, aby se vysílačky čápům nedávaly. Mám pocit, že to pro čápy není nic příjemného, tahat na nožce až do smrti baťůžek s vysílačkou, navíc není pořádně prozkoumané, jestli vysílačky čápům neškodí. Myslím, že stačí kroužky…

      1. Vysílačku mají čápi na zádech, ne na noze. Proto se tomu říká „batůžek“. Váží pouze 35-50 g a čápům nijak nevadí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial