Jak to na hnízdě vypadá, když v něm zůstanou mladí čápi téměř dvě hodiny zcela sami? O tom jsme se mohli přesvědčit dnes večer. Ačkoliv na mnoha místech Česka řádily bouřky, Krakonoš hnízdo opět ochránil. Téměř po celý den svítilo slunce a foukal jižní větřík. Objevil-li se na obzoru temný mrak, vždy po čase zmizel pryč.
Bohunka tak mohla s klidným srdcem v 16:30 opustit komín a nechat naše čtyři mušketýry o samotě. Bivoj dlouhou dobu postával na okraji hnízda a zvažoval, zda má nebo nemá rozepnout křídla a podniknout svůj první let. Napjatě jsme čekali, jak se rozhodne. Nechal si ten slavný okamžik na jindy, možná již na zítřejší dopoledne. Vzápětí ho zaujal Plaváčkův biskup, a to zrovna v nejméně vhodném okamžiku. Měl štěstí, že nebyl potřísněn kapalným potkanem.
O něco později proletěl kolem vrcholu komína holub. Všichni čtyři čápi mu jasně naznačili, že hnízdo je ostře střeženo a nemá šanci. Bivoje nejspíš trápil krutý hlad, který ho donutil zahryznout se do hromosvodu. Jakmile se zvedl slabý větřík, pustili se všichni do skákání. Při něm občas docházelo i k lehkým nehodám.
Bohunka se vrátila na komín v 18:20 s večeří, o kterou se čápi svorně poprali. A tím skončilo jejich samostatné hospodaření na komíně.
