Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Po nedělním odpoledním dešti se na noc obloha vyjasnila, avšak kvůli rychlému poklesu teploty se vytvořila mlha. Bohouš se stihl vrátit domů na hnízdo ve 21:23, ještě předtím než pokryla okolí hnízda. Bohunka ležela do půlnoci na čápatech, pak ji Bohouš vystřídal a zůstal nad důlkem až do rána. Byla to opět Bohunka, kdo jako první ve 4:28 opustil hnízdo. Ani hustá mlha jí v tom nezabránila. Ve čtvrt na šest již podávala žížalí snídani.

V pátém vajíčku byl opět zřetelný pohyb. Problémem se však zdá být přílišná pružnost skořápky, kterou se nedaří prolomit. Povrch celého vajíčka je “zkorodovaný”, nejspíš od trávících šťáv, které obsahuje vyvrhovaná potrava. Pohyby byly patrné po celý den, ale čápě se ven z vajíčka zatím nedostalo.

Bohouš se vrátil na komín s větvemi a zásobou žížal, Bohunka následně se senem. Okolo 8. hodiny se mlha rozpustila, ale až do poledne zůstalo slunce skryté za mraky. Dopolední krmení obnášelo hady a ještěrky od Bohouše a brouky od Bohunky. Krátce před polednem přeletěl nad ležící Bohunkou cizí čáp, ale zaklapání stačilo a pokračoval svou cestou dál. Po poledni se chtělo dráčatům spát, ale nebylo jim přáno, neboť Bohunka se pustila do úklidu. Situaci zachránil Bohouš, který k obědu nabídl hady, ještěrky i myš. Téměř vše zmizelo v hladových chřtánech, jen největšího hada táta zabavil a poobědval sám. S plnými volátky přišla na čápata dřímota, spánek si vychutnala na čerstvém vzduchu. Druhá polovina dne byla poměrně větrná, takže hnízdo alespoň trochu vyschnulo.

Odpolední menu sestávalo především z hadů od Bohouše, i benjamínek do sebe jednoho nasoukal, ač mu ocásek čouhal ze zobáčku. Hadi tvořili i druhou svačinu, až Bohunka doplnila dietu o broučí jednozobky. Zároveň doplnila čerstvou podestýlku. A bylo jí potřeba, neboť po rybí večeři od Bohouše začalo před 20. hodinou večerní vytrvale pršet.