Hlavní zlom v čekání na návrat čapího osazenstva na hnízdo je za námi. Již 9. prosince se přehoupl odpočet do své druhé poloviny. Dnes, ve chvíli, kdy od odletu Bohouše a Bohunky uplynuly přesně 4 měsíce, ukazuje počitadlo již jen dvouciferné číslo. Oněch 98 očekávaných dnů může navíc být ve skutečnosti i méně, neboť odhad návratu 29. března odpovídá průměru dat příletů v minulých letech. A Melírkův gang se letos objevil o více jak týden dříve před tímto odhadem. Necháme se překvapit.
A co se v měsíci, který uplynul od posledního hlášení, přihodilo? Příroda se již definitivně uložila k zimnímu odpočinku. Ze stromů opadaly poslední zbytky listí, větve stromů i konstrukci hnízda několikrát pokrylo ledové jíní. Poslední barvy lesu propůjčovalo žluté modřínové jehličí, ale i to již leží na zemi. Ptáci, kteří občas prázdné hnízdo navštěvovali, se postupně vytratili a vrchol komína osiřel. Jen čerstvý vítr často pročesává jeho stále zelenou travní čepici. Těsně před koncem listopadu pocukroval hnízdo první sněhový poprašek, aby ho o den později nahradila plnohodnotná sněhová pokrývka. Zima se však do akce příliš nehrnula a její dosavadní vrchol nastal 3. prosince. V tento den dostal komín zatím nejvydatnější příděl sněhu, takže tvarůžek téměř skryl veškerou pažitku. Za chvilku však byla po sněhu veta a od té doby jsme ho znovu neviděli. Snad na Štědrý večer se zima vrátí. I dnes se můžeme kochat pouze vzrostlým trávníkem, opět s mlhavým pozadím. Prosinec totiž mimo hory sluníčkem dosud šetřil.
Astronomické okénko
