Bohouš nejspíš Bohunce záviděl její hnědé kozačky a tak se v neděli večer vypravil k ševci do bažiny. Zjevně dobře pořídil, neboť se na noc navrátil do hnízda s krásnými černými lakýrkami. Noc na pondělí byla skoro jasná a klidná, večerní bouřka se ke komínu nepřiblížila.
K snídani se v pondělí podávali hraboši, dostalo se postupně snad na každého. Pokračovalo se ranní rozcvičkou a pak se Bohouš s Bohunkou pustili do úpravy hnízda. Byla přinesena čerstvá senná podestýlka i větve na ohrádku. Bohunka dorazila s krásnou dlouhou rovnou větví. Snažila se ji uložit přímo před kamerou, ale vše se nakonec vymklo ze zobáků. Bohouš držel klacek na jedné straně a Bohunka ho na druhé zvedala. Klacek se vztyčil jak potápějící se Titanik a stejně jako on zmizel vzápětí v hlubinách pod komínem. Bohouš po něm bezúspěšně chňapl a jen sledoval, jak mizí z jeho dosahu.
Dopoledne zůstali mladí čápi na hnízdě sami, Bivoj zaháněl nezvaného hosta. Možná to byl čáp z pivovaru, protože tam se dnes objevili dokonce tři naráz. O 11. hodině nastal čas oběda, na který se slétli Bohouš s Bohunkou společně. Po vydatném jídle přišlo na řadu hašení žízně. S ohledem na teplotu přes +25 °C se nebylo čemu divit. Bohouš nejen všechna čápata napojil, ale i osprchoval. Sprška přišla vhod, mladí si ji slastně užívali. Bohouš odletěl dotankovat a dopřál jim ještě jednu pořádnou zálivku.
Po krátké siestě nastal čas na trénink. Bivoj i Ctirad se ve vhodném protivětru dokázali vznášet velmi vysoko a po dlouhou dobu.
