Plaváček Bivojem

Plaváček Bivojem

Pondělí přineslo na hnízdo krásné slunečné počasí s mírným větrem. Ideální pro další trénink čápat, která dále posilovala své nožky. Bivoj s Ctiradem začínají zjišťovat, že křidélka nemají jen na okrasu, ale že se s nimi dá i mávat.

O překvapení dne se postaral Plaváček. Bohouš přinesl krátce po deváté hodině k snídani obrovského potkana. Hodil ho do ringu a čekal, co se bude dít. Prvně se kořisti jako tradičně zmocnil Bivoj, ale nedokázal si s ní poradit. V následné tahanici se u potkana vystřídali úplně všichni, avšak nikdo ho nedokázal pozřít. Už jsme očekávali, že hlodavce zabaví Bohouš (protože s jídlem se nehraje). Jenže to už ho měl v zobáku Plaváček. Dokázal ho srovnat tak šikovně, že mu za chvíli trčely ven jen nohy a ocásek a nakonec už vůbec nic. Ostatní tři sourozenci zírali v němém úžasu, stejně jako Bohouš.

Po poledni donesl Bohouš na hnízdo pro změnu nejspíše rybí steak, který do sebe po krátké tahanici hodil Bivoj. O další hodinu a půl později donesla Bohunka myši. Při vhazování opět třikrát zaskóroval Plaváček, kterému od rána už asi vyhládlo. Během odpoledne byla čápata docela aktivní, tentokrát moc neležela. Seděla, případně trénovala chůzi k okraji hnízda při čápení. A z nudy probírala zobáky podestýlku.


Co koukáte? Potkánek byl delikatesa
Ryby má Bivoj rád
Odpolední myší buly

4 thoughts on “Plaváček Bivojem

  1. Dobrý den,
    nemám FB, proto nemůžu přispět do dnešní rozhořčené diskuse na téma špatného hnízda v Dubném. V Dubném se na to téma vedou neméně vzrušené diskuse. Taky je mi líto dubenských čápů, nicméně to stále přičítám počasí, které tam panuje. Jako příspěvek do diskuse jsem dala odkaz na stránku věnovanou čápům v sev. Čechách http://www.sever.capiweb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=32\n, kde je v kapitole Zásady stavby podložek uvedeno, že se tam vkládají drny. Tedy nedělali v Dubném něco neobvyklého. V Zusmarshausen dnes leje a mají tam taky louži na hnízdě. Kdyby tam nebyla hlína, těžko by v mnoha hnízdech rostly mohutné zelené porosty, když čápi odletí. Tak jenom, aby diskuse nabyla tak jednostranná a vůči Dubenským poněkud nespravedlivá.

    1. Hlínu jako takovou nanosí čápi na hnízdo i sami. Ale když se podívám k nám, tak na hnízdě rostla mimo hnízdní sezónu neskutečně bujná tráva – takže nějaká hlína tu taky bude + kompost ze zetlelé podestýlky. Ale kromě loňskéhoho konce srpna, kdy po prudkém dešti chvíli stála voda na udupaném hnízdě od čápat si nepamatuji, že by bylo hnízdo zatopené. Ale asi na to má i vliv chování čápů: B+B do hnízda nosí až na výjimky pouze čisté seno, trávu a listí. Pokud ale na hnízdě je opakovaně problém s vodou, snažil bych se hlíně vyhnout.

      1. Problém je taky asi v tom, že v Dubném je hnízdo čerstvé, v Bohuslavicích už mají za ta léta dost suchého materiálu, kdežto v Dubném pouze letošní vrstvu, a protože tam pořád prší a nebozí čápi pořád sedí… prostě nešťastná souhra okolností. Jenom si myslím, že Dubenští nijak nekutili, ale spolupracovali s ornitology, tak si nezaslouží tollik nevole.
        Četla jsem, že máte zraněného kocourka a už se lepší. Sleduju s oblibou veterináře dr.Pola na NG a tuhle pravil, že kočky mají 9 životů a rády je všechny využijí. Tak at tomu Vašemu slouží těch zbylých 8:-). Jana

        1. V Bohuslavicích byla jako základ prostá dřevěná deska (předpokládám s mezerami nebo otvory) a nic dalšího. Všechen materiál postupně nanosily generace čápů. Tam asi taky záleží na tom, kolik a čeho si tam následně nanosí. Zrovna letos v Dubném toho moc nebylo, když to srovnám s haldami stařiny, sena a listí, co natahali na hnízdo B+B.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial