Poslušně hlásím, že během středečního odpoledne i večera se nic zvláštního nestalo. Čápata trénovala chůzi, rodiče podávali běžný jídelníček – háďata, brouky (kobylky) a žížaly. Jen Bohouš se poněkud pozdržel při svém večerním návratu. Jeho přílet na hnízdo téměř ve čtvrt na jedenáct se ale obešel bez rodinné roztržky.
Okolo druhé hodiny v noci začalo pršet. Bohouš se ještě pokusil schovat čápata pod deštník, ale Bivoj byl tak veliký, že se tam už nevešel. A tak musel zůstat sedět vedle táty na dešti. Ostatní čápata se ještě směstnala pod Bohoušovo křídlo, ale do rána byla stejně mokrá.
Ke snídani se s ohledem na noční déšť podávaly žížaly. Následovalo další kolo společné úpravy větvové ohrádky a pak již střídavé lety rodičů pro něco dobrého do hladových dračích žaludků. K dopolední svačince byli zase nějací brouci. Poté vysvitlo sluníčko, takže se čápata mohla vyhřívat a sušit, případně trénovat výdrž ve stoji na napnutých nohou. V této disciplíně exceloval Bivoj, i když se jeho snažení neobešlo bez několika zobopádů.