Trutnovská čápata jsou v letošní sezóně i přes neskutečnou péči obou rodičů neustále stíhána ranami osudu. Ani překonání kritických prvních dvou měsíců života nemusí být zárukou šťastného konce. Po odchodu bezejmenného nejmladšího čápěte a druhé nejmladší Otylky se dnes za duhový most vydal i druhý nejstarší Oskar. Nikdo z nás asi nečekal, že by k tomu mohlo dojít při jeho prvním letu, který se tak zároveň stal i tím posledním. Mnohem větší obavy přitom panovaly o Čestmíra a především Cecilku.
Ráno ještě nad pivovarem dováděla všechna tři čápata. Oskar poté postával i poskakoval na okraji hnízda a v 9:41:29 se z něj odrazil do volného prostoru. Čestmír s Cecilkou za ním zvědavě hleděli a sledovali ho, kterak krouží okolo rodného komína. Dařilo se mu udržovat si výšku a o půl minuty později se znovu ukázal v záběru kamery. Poté poněkud klesl a v 9:42:18 prolétl pod hnízdem. V tu chvíli nikdo netušil, že ho vidíme naposledy…
Krátce poté totiž nejspíš narazil do budovy okresního archivu a na místě zahynul. Jen o pár minut později ho Lukáš nalezl ležícího na dvoře před budovou. Jeho tělo následně převzali příslušníci městské policie a převezli ho k místnímu veterináři k provedení ohledání. Na hnízdo se mezitím vrátil nic netušící Matěj se stelivem a nakrmil zbylá dvě čápata. Nezbývá než doufat, že Čestmír s Cecilkou budou mít více štěstí, ačkoliv v případě Cecilky je prognóza zatím nejistá.
„Let Oskarův“
Už několik dní jsem to cítil v sobě, jak to sílí a sílí.
Jako svůdný zpěv sirény mě to volalo k sobě.
A teď mě bylo všechno jasné: ten den, ta chvíle, právě nastala.
S očima zavřenýma a s otevřeným srdcem jsem udělal svůj skok do prázdna.
Lehký vítr objal moje křídla a najednou jsem věděl, proč jsem se narodil.
Můj pohled se stále rozšiřoval, můj duch dosahoval neuvěřitelných výšek.
A pak, už nic…
Okamžik hluboké tmy, téměř bez naděje,
a znovu jsem se ocitl v letu, ale na jiném místě.
Odtud vidím své hnízdo, už tak vzdálené,
a soucitné ruce, které skládají má už zbytečná křídla…
Teď vím, že budu moci létat navždy,
s větrem vždy přátelským,
se sluncem, které nikdy neoslepí.
Ale nebudu moci navštívit místa příběhů,
které si čápi vyprávějí po generace:
žádná údolí s čistými řekami,
žádný neproniknutelný les,
žádné zrádné mořské úžiny,
žádnou nekonečnou savanu.
A nebudu moci nikomu předat tyto příběhy…
Měl jsem pravdu: byl to opravdu ten den, ta chvíle mého osudu,
i když po jiné cestě, k jinému obzoru.
Sandra z Itálie
33 komentářů
Krásně napsané, ale je mi smutno z toho, je mi to moc líto
Oskarův let říká všechno.Co k tomu dodat? Snad jen žijme teď a tady a naplno! Zítra už možná nebude...
Je to tak smutné 🥹💔
Smutek na hnízdě - ještě že ho cítíme jen my u kamer. Neovlivní první lety zbylých čápat.
Děkuji za pěkné rozloučení od Sandry z Itálie a neúprosná fakta o nehodě. Už toho na tomto hnízdě bylo dost, ostatní už by měli mít štěstí i za Oskara. Zbylým dvěma tulínkům přeji co nejvíc štěstí do života a o hnízdu už jenom dobré zprávy 🕊👌
O tak to je zdrcující zpráva myslela jsem že už ty špatné zprávy máme za sebou a teď přišla tahle je mi to moc líto a teď už jen to dobré
Tak to je tak smutný příběh.
Zrovna v tu dobu, kdy se Oskárek odhodlal ke skoku z hnízda, jsem se dívala na kameru. Takovou jsem z něj měla radost, že letí a netušila jsem, že se vydal za duhový most....
Je to smutne, zbytečná smrt. Snad jich nebude víc.
To je smutné, dívala jsem se na kamery a viděla ho odletět a bylo mi divné že se tak dlouho nevrací..
Co bude asi s Cecilkou...aby se jí alespoň podařilo umístit do záchranné stanice.
Tak snad už jen dobré zprávy..
Tak to je tedy tragédie, je mi to moc líto, tečou mi slzy.😭 Když už se to vypiplá a dojde k odvážnému skoku, tak bohužel se špatným koncem.😭
Sandra z Itálie to popsala neuveřitelně krásně, moc děkuji. 🙏👍😄.
Pánové vám patří můj obdiv.👍😀
Pro slzy na psaní ani nevidím - škoda mladého života - měl před sebou tolik krásných let..😥
Tak to je srdceryvné a nešťastné a báseň na poslední jeho cestu tak dojemná a pravdivá. Díky za ni. Přejme těm zbývajícím dvěma trpělivost, aby nabrali dostatečně sil než se i oni vydají na svůj první let. Držím palce jim i "našim" čápatům v Bohuslavicích a hodně štěstí.
Trutnovský komín je letos opravdu prokletý. Čápi to zde nikdy neměli snadné, jenom co dalo práce vystavět ohrádku, kterou jim neustále bral vítr. Oni však hnízdo neúnavně budovali a stejně neúnavně se starají o svá čápata. A teď taková tragédie! Všichni máme starost o Cecilku, ale tohle nikdo nečekal, naopak jsme se těšili na první let v Trutnově nebo Bohuslavicích. Báseň od Sandry je nádherná, krásné rozloučení s Oskárkem, je mi to moc líto.....
Strašně smutné,jak odcházejí čapata za duhovou bránu..Při čtení o posledním Oskarovém letu,se nelze ubránit slzám.Krasne napsané,moc díky.Snad už se žádnému capatu nic zlého nestane.Zdravi Marie.
to je mi moc líto. Měl toho tolik před sebou.
Krásná a přitom velmi smutná báseň. Děkuji Sandro .... i za Oskárka 😪
Smutné, moc! Snad se už nic takového nebude opakovat, přejme jim, ať všichni odletí zdraví
a připravení!
Čápomilka z Brna Žabin
😪
Velmi mě to zasáhlo, pořád na všechny ty mladé myslím, přeji si pro ně šťastný život. Škoda. Jana od Lovosic
Ach jo. Chce se mi brečet. Tak létej za duhovým mostem, tam nenarazíš. A pokud jo, uý tě to bolet nebude. Nás tvůj odchod bolí.
Ach jo jak je to hrozně smutné. Bulím tu .Člověk by tomu nevěřil, že už tak velké krásné dráčátko hned první odletu z hnízda už se nevrátí Že je to první a zároveň poslední let. Letos je toho nějak moc ,uhynu těch dráčků. Oskárku ,jak je mě to strašně líto ,že ji nás opustil.Už tě nic nebolí ,pozdravuj tam za duhou. Budeme na tebe vzpomínat jak jsi byl krásný.
Moc, moc je mi líto dalšího čápátka z Trutnova. Život je krutý.
To je hrozné, je mně to moc líto......zrovna 1. let, určitě se dlouho připravoval a takhle dopadl, broučku odpočívej v pokoji....moc smutné.
😭😭😭😭😭😭😭😭, mám dnes nejmutnější den. To je tragické, jako ve filmu "Gladiátor". Báseň o Oskárkovi mě rozbrečela, tak, že to sama nechápu. Přítel mi řekl, proč se trápíš? Našla jsem si čas, kdy Oskárek poprvé a naposledy zároveň vzlétl. Někdy je osud nemilosrdný! Myslím, že sled událostí sledování života na hnízdech, a vžívání se do života čapích rodin, báseň tu sehrálo svou roli. Jako na prknech divadla, či na hnízdě, to je už lhostejné. Nakonec se s tím vyrovnám a budu se těšit s polu s váma, z dalších nadějných příběhů. Oskárku, léteǰ štastně, tam na druhém břehu.🖤
Tak fakt regulérně mi kanou slzy,je mi to strašné líto 😢
Neuvěřitelná tragédie🖤
Velmi smutné.
V Novém Jičíně sameček nestaví hnízdo ,čeká na partnerku ,ale asi se už nedočká.
I přes to, že si můžu stokrát říkat, že je to příroda, je mi moc smutno 😥😥
Neskutečně brečím 😭😭😭... nemám slov 🕊️🤍😇 Oskárku odpočívej v klidu 🕊️🤍❤️
Děkuji za vaše videa, fotečky, zprávy...opatrujte se všichni 🍀
Ach jo, letos je těch smutných zpráv nějak moc.Je mi to moc líto, doufám, že už je to poslední čapí tragédie.
Jen smutek za tak nádherného tvora
Smutné,beze slov
Byl tak krasne nadseny. 🙁
Achjo, když jsem četla o té tragédii na chatu, úplně se ve mně všechno sevřelo :-(. Když se Oskárek nevracel, tak jsem si říkala, že možná někde přistál a nedaří se mu nabrat výšku na hnízdo. Tohle pro mě je šok a je mi z toho strašně smutno. Taková krásná čápatka z nich vyrostla a teď se stane tohle. Oskárek byl moc šikovný. Asi nezvládl prokličkovat mezi budovami. Je mi ho strašně líto. Byl v tréninku takový pečlivý. A už kolikrát jsem si říkala, jestli Oskárek není devče. Tak snad si aspoň svůj let užil a líbilo se mu to.
Je to velmi smutné, odešel za duhový most
nádherný dráček.