Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Nad pátým setkáním na “čapí loučce” držel Krakonoš ochrannou ruku, počasí bylo totiž naprosto ideální. Temné mraky zůstaly nad horami a déšť si vzal dovolenou. Sluníčko po poledni sice docela připalovalo, teplota se však udržovala okolo snesitelných +25 °C. Na dohled od Kafkova komína se postupně sjelo a sešlo k 50 příznivcům našich čápů ze všech koutů Česka. Společná fotografie zachytila 37 účastníků s jedním psem. Někteří se však dostavili pouze do Trutnova, případně přišli až po fotografování nebo odešli před ním. Po hromadném snímku následovalo mávání a halekání směrem ke komínu. Čápi se nám ale příliš nepředvedli, ačkoliv jsme termín srazu zvolili tak, aby mládež již létala. Před naším příchodem sice řady aktivních pilotů rozšířil Artuš, v naší přítomnosti se však prolétl pouze dvakrát Merlin. Až po přesunu pozorovatelů do místní hospůdky vylétla z hnízda nakrátko celá dračí trojice.

Cestou do Trutnova

Na setkání jsem vyrazil vlakem z Malých Svatoňovic přesně v 10 hodin. Paní pokladní litovala, že má zrovna službu, jinak by se k nám též připojila. Po železnici jsem za čápy necestoval sám, až do Trutnova jsme však žádné nezahlédli. Střecha bohuslavické chalupy byla prázdná, mládež se poflakovala na komíně. Jediný čáp na střeše domu vedle železniční trati byl bohužel neživou dekorací. Na trutnovském nádraží náš počet opět poněkud vzrostl a vydali jsme se pod pivovarský komín. Trutnovská mládež na nás shora zvědavě shlížela, ale k letu se zrovna neměla. Oběd jsme jako v předchozích letech absolvovali v restauraci hotelu Krakonoš, kam dorazila nejméně polovina naší výpravy. Ještě předtím jsme se setkali s Lukášem, který zjišťoval místa pobytu Magdy s Matějem na místních nižších komínech.

Čapí rej nad pivovarem

Po obědě jsme poseděli na lavičkách v přilehlém parčíku, načež následoval přesun pod pivovarský komín k zaparkovaným vozidlům. Tentokrát se Kaštánek s Duběnkou nenechali pobízet a společně s Magdou předvedli ve vzduchu parádní čapí rej. Proháněli se okolo komína, protože mládeži chyběla dostatečná výška, musela pokusy o přistání opakovat. Když se všichni konečně vrátili na komín, vyrazili jsme do Bohuslavic. Automobily jsme nechali stát podél odbočky k pile a vydali se pěšky podél silnice k čapí loučce. Díky vyřezaným náletovým dřevinám byl dobrý výhled na komín už zdaleka. Bohdana s Bohunkou jsme zastihli na chalupě nad horní silnicí, Bohdan se zrovna věnoval peříčkúře. Oba však bedlivě sledoval činnost svého potomstva na komíně.

U Kafkova komína

Po příchodu na loučku jsme se pozdravili s již příchozími i těmi, kteří dorazili po nás. Potěšilo nás, že i přes zdravotní problémy dorazila Irena Najmanová v doprovodu vnuka Tomáše. Bohužel někteří minulí účastníci letos se nemohli dostavit právě ze zdravotních či rodinných důvodů. Došlo na předávání různých upomínkových předmětů s čapí i nečapí tematikou. Předal jsem suvenýry od Marion z Německa i ozdoby od Dáši Círové, která letos také nemohla dorazit. Doručil jsem a rozdal poslední zbytek letošních placek a magnetek, výtěžek v hodnotě 2500 korun opět poukáži na účet záchranné stanice v Jaroměři. Protože se toho na hnízdě příliš nedělo, rozproudila se debata mezi přítomnými. Pepík rozložil svou tradiční deku, na které se postupně objevily další zajímavé předměty. Také bylo možno občerstvit se domácí buchtou, perníčky, hroznovým vínem, meruňkami nebo lízátky.

Lukáš vytáhl z brašny dron, kterým nás všechny zvěčnil – v klidu i mávající. Ještě jsme se otočili čelem ke komínu, znovu zamávali na kamery a z plných plic zakřičeli. Tím hlavní program na louce skončil, někteří se vydali na cestu domů, ostatní se přesunuli do hospůdky vedle mostu přes Úpu. V 16:12 projížděla nad Bohuslavicemi “liška” do Trutnova. Pozdravil strojvedoucí nás i čápy pořádným polechtáním vlakové houkačky? Stejně tak mohl hlučný signál platit fotbalistům prohánějícím merunu po místním hřišti nebo komusi, pohybujícímu se v nebezpečné blízkosti trati.

Družná zábava pokračovala až do pozdních odpoledních hodin, při odjezdu o půl páté jsme rozhodně nebyli posledními odcházejícími. Děkujeme tímto všem za účast i všechny dary a upomínkové předměty. Doufáme, že jste také byli spokojeni a dobře se bavili a těšíme se za rok opět na shledanou. Snad se znovu sejdeme v hojném počtu, hlavně když v pořádku dorazí naše čapí rodina na zdejší komín.

Fotografie z Trutnova i Bohuslavic od Hany Kozúbkové

Trutnovští, bohuslavičtí a batňovičtí čápi od Lucky Stuchlíkové