Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Nejspíš právě to bude muset Bohouš udělat, aby čápata konečně opustila hnízdo. Od včerejšího Ctiradova letu se totiž mimo rodný komín nikdo nepodíval. Večer se na hnízdě sice skákalo a trénovalo, ale rozepnout znovu naplno křídla se už nikdo neodvážil. Jasnou, klidnou a chladnou noc strávili všichni mladí pěkně spolu uprostřed hnízda.

Hned ráno si Bohouš přinesl na komín základ masivního praku. Ale místo aby s ním vystřelil línou mládež na průzkumný let, raději ho zakomponoval do okraje hnízda. S Bohunkou se pak dlouhou chvíli dohadoval o správném umístění dalších větví. Jako vždy zvítězil nakonec názor Bohunky. Před polednem zůstali mladí na hnízdě sami, ale protože nefoukal vítr, tak pouze postávali či klečeli (Plaváček) na hnízdě. Krmení bylo dnes již opravdu málo. Proto se o pozdní oběd, který podávali Bohunka s Bohoušem zároveň, strhla docela rvačka.

Odpoledne dozoroval na hnízdě Bohouš. Mladí se však buď povalovali nebo pouze lehce protahovali křídla. Žádný vážnější pokus o start nebyl zaznamenán. Zato když si chtěl lehnout Bohouš, hladovci ho okamžitě zvedli dobýváním se do jeho zobáku. Okolo 17. hodiny mladí opět zůstali na hnízdě sami. A protože zrovna začalo foukat, proběhlo několik nesmělých plachtařských pokusů. Let žádný.

O největší rozruch celého dne se nakonec postaral Bohouš. Na hnízdo dorazil krátce před 19. hodinou, aby nakrmil hladovou dračí smečku. Postál pak před kamerou, než ho náhle napadlo, že by mohl mladým čápům něco ukázat. Něco, co umí pouze on. V 19:14:11 se odrazil a vyskočil na kamerový nosník. Čápata jen zírala, co to táta provádí. Na antičapí ochraně samozřejmě Bohoušovi klouzaly pařáty, takže v 19:14:51 seskočil dolů. Výdrž 40 sekund byla docela nadprůměrná. Během dalších dvou minut zmizel Bohouš z hnízda, následován zvědavými pohledy svých potomků. “Snad nám přinese něco dobrého”, mysleli si určitě. Postávali, rozhlíželi se a poskakovali po hnízdě, vyčkávajíce večeře. Té se dočkali od Bohunky po 19:44.