Čapí hnízdo v Bohuslavicích

V rámci veřejné diskuze se objevily jisté obavy, že v posledních dnech měl Ctirad snížený přísun potkanů a hrabošů. Tato teze však byla jednoznačně vy(z)vrácena v úterý večer, když Ctirad vyhodil na denní světlo poctivou “šišku” nezpracovatelných zbytků. Noc na středu probíhala v poklidu až do 0:41:55. Přilétající holub žil patrně v domnění, že na komín proklouzne pod rouškou tmy. V tomto ohledu se samozřejmě mýlil, neboť jak víme, čápi mají i za tmy velmi dobrý zrak. Bohouš i Bohunka okamžitě zareagovali a holub se “zasekl” ve větvích na spodním okraji hnízda. Měl štěstí, že to bylo mimo dosah čapích zobáků. Bohouš se po něm chvíli natahoval, ale záhy to vzdal. Bohunka se do onoho místa vyčápla a odešla, Bohouš ho však nadále sledoval. V 0:45:35 holub vyrazil z úkrytu pryč, doprovázen klapáním a syčením všech čápů.

Ráno se nám Plaváček se Šárkou předváděli před kamerou. Plaváčkovi se při úklidu hnízda nepozdával hromosvod, musel ten divně trčící klacek zobáčkem vyzkoušet. Jako by vytušili blížící se změnu počasí, věnovali se dopoledne všichni čápi úpravě peří. Bohunka dnes odpočívala a většinu času trávila s čápaty na hnízdě, a to i vleže. Lov a nošení podestýlky zůstaly na Bohoušovi. Krátce před polednem nastalo hromadné hnízdoválení, které však bylo ukončeno začátkem trvalého slabého deště. V něm s mládeží pobýval na komíně Bohouš. Na ležení už nálada nebyla a tak všichni stáli nebo klečeli. Pršet přestalo až po více než šesti hodinách, před sedmou hodinou večer. Bohouš vypadal lehce rozcuchaně, stejně tak i čápata. Hned ale začali znovu pracovat na úpravě svého zevnějšku.