Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Málokterý pták je vystaven na milost a nemilost povětrnostním podmínkám v takové míře jako čáp. Při podzimní i jarní migraci se stává závislým na vzdušných proudech, které mu ulehčují či naopak ztěžují jeho namáhavou cestu. Celý svůj život tráví v otevřeném prostoru, bez střechy nad hlavou. Hnízda si staví na extrémně exponovaných místech, která zkrápí déšť, rozpaluje slunce nebo ošlehávají silné větry. Letošní počasí čápům život rozhodně nezjednodušovalo, ba právě naopak. Opakované vpády studeného vzduchu nepříznivě ovlivnily průběh jarních návratů na hnízda. Mnoho malých čápat padlo za oběť chladnému a deštivému počátku června. Rekordní teploty spojené s výrazným a dlouhodobým suchem snižovaly dostupnost vody i potravy. V případě naší čapí rodiny mělo počasí téměř jistě svůj podíl na nešťastných událostech v samém závěru hnízdní sezóny.

V následujících kapitolách se pokusím shrnout průběh počasí v průběhu letošního hnízdění a jeho vliv na život čápů na Kafkově komíně. Vycházím z dat naměřených vlastní meteostanicí ve Velkých Svatoňovicích, nacházející se 4,9 kilometru jihovýchodně od hnízda. Uvedené srážkové úhrny se proto mohou mírně lišit (především v případě bouřek), teploty by měly odpovídat. Hnízdu nejbližší automatická stanice s dostupnými online daty se nachází ve vzdálenosti 390 metrů, za železničním viaduktem (v úrovni vrcholu komína).

Vyhodnocením prošla data z období mezi 15. březnem (přílet Bohdana) a 14. srpnem (odlet Bohunky). Celková délka trvalé čapí přítomnosti na hnízdě činila v letošním roce 153 dní. Bohunka pobývala na hnízdě od 3. dubna do 14. srpna. V níže připojené tabulce (dokument ve formátu pdf) najdete průměrnou denní teplotu, minimální a maximální teplotu i denní přízemní minimum. Dále pak průměrné množství oblačnosti během dne, druh a denní úhrn srážek, maximální rychlost větru a jeho směr, počet bouřek a výšku sněhové pokrývky. V poznámce jsou k jednotlivým dnům přiřazeny důležité mezníky čapího života na hnízdě.

Jarní návrat čápů

Letošní zima se vyznačovala poměrně dlouhým trváním souvislé sněhové pokrývky, která dosáhla svého vrcholu 13. ledna při výšce 18 centimetrů. Poslední sníh se na povrchu půdy udržel 23. února, poté se již nevyskytla ani jeho nesouvislá vrstva. V první polovině března se objevovaly časté ranní mrazy, začínalo se však také projevovat sucho. Při prvním příletu Puntičky na hnízdo 10. března panovalo stabilní počasí, které uvítalo i Bohdana o pět dní později. Koncem měsíce spadly poslední smíšené srážky, později již pouze pršelo. Puntička snesla svá první dvě vajíčka za mrazivých nocí. Bohunku na její cestě pravděpodobně zdrželo špatné počasí v oblasti tureckého Istanbulu. Po návratu Bohunky a jejím vítězném boji o hnízdo následoval celý mrazivý týden, který skončil až s počátkem Bohunčiny snůšky.

Sezení na vejcích, líhnutí a růst čápat

V období inkubace vajec vládlo spíše sušší a teplotně průměrné počasí. Pro vývoj zárodků se jednalo o ideální podmínky. První bouřky jsme se dočkali rekordně pozdě, až 6. května. Těsně před začátkem klubání čápat spadlo větší množství deště, což rozšířilo potravní nabídku (především dostupnost žížal). Během samotného líhnutí se denní teploty pohybovaly mezi +15 °C a 20 °C, občas slabě zapršelo. Tři dny po vylíhnutí nejmladší Jasněnky provedla Bohunka první napájení, neboť jsme se dočkali prvního letního dne s teplotou přesahující +25 °C. S počátkem června nastalo chladnější a vlhčí období, v jehož průběhu si Jasněnka prošla nejtěžšími chvílemi. Růst všech čápat se v těchto chvílích téměř zastavil, neboť veškerou získanou energii investovala do udržení tělesného tepla. V této době měly nejspíš původ i pozdější defekty opeření u starších čápat.

Kroužkování a přípravy na let

Kroužkování proběhlo za ideálních podmínek, ranní slabý déšť ho nijak neovlivnil. Konec června se nesl ve znamení první vlny tropických veder, rodiče neustále zásobovali čápata vodou a poskytovali jim stín. Už tehdy se jednalo o nejvyšší teploty, které jsme zde zaznamenali za dobu pozorování čápů kamerami. Mládež již naštěstí disponovala kompletním opeřením, takže nijak výrazněji nestrádala. Přípravám na první let výrazně napomáhal téměř neustálý čerstvý vítr, který nebývá v našich končinách v létě až tak běžný. V některých dnech byl natolik silný, že tréninku spíše bránil (čápata raději ležela).

První lety, cvičení a odlet

První lety čápat probíhaly za poměrně stabilního počasí. Občasné slabé srážky nedokázaly zmírnit stále zesilující sucho, proto se čápi vydávali na nepříliš obvyklá místa. Kromě čapí a hadí loučky opakovaně navštěvovali okolí náhonu vodní elektrárny, což se nakonec stalo 30. července Bohdanovi s Radovanem osudným. Druhá vlna veder na počátku srpna motivovala mladé čápy k častému pobytu mimo rozpálené hnízdo. Nejspíš částečně vedla i k jejich časnému odletu 3. srpna, den před překonáním zdejšího historického teplotního rekordu. Bohunka strávila tuto žhavou periodu potulkami po okolí, než 14. srpna zahájila těsně před výrazným ochlazením cestu na jih. Až po jejím odletu zasáhlo hnízdo několik silnějších bouřek, doprovázených vydatným deštěm. Do konce srpna díky nim sucho částečně pominulo. Bouřková sezóna se však jako celek opět zařadila mezi jednu ze slabších, a to jak počtem bouřek, tak jejich intenzitou.

KOMPLETNÍ SOUPIS METEOROLOGICKÝCH DAT – 2026

Absolutní minimální teplota: -7,3 °C 10. dubna (den před snůškou prvního Bohunčina vajíčka)
Absolutní maximální teplota: +37,6 °C 4. srpna (den po odletu Mojmíra, Manky a Jasněnky)
Nejvyšší denní úhrn srážek: 16,1 mm 20. června (tři dny po kroužkování)
Celková akumulace srážek za období pobytu čápů: 193,6 mm (o 90 mm méně než v sezóně 2025)
Nejsilnější náraz větru: 13,4 m/s ze Z 6. dubna (mimo bouřku, bez poškození hnízda)
Srážky se vyskytly v 76 ze 153 pobytových dní čápů
Počet bouřkových dnů (bouřek) za hnízdní sezónu: 18 (27) – v předchozím roce 22 (30)