Čapí hnízdo v Bohuslavicích

O šestém ročníku setkání pod Kafkovým komínem, které proběhlo v sobotu 1. srpna, referuji tentokrát s více než týdenním odstupem. Až ten mi umožnil nějakým způsobem zpracovat vše, co se událo nejen před ním, ale především po něm. Když jsme se sešli na čapí loučce, nikdo z nás ještě netušil, jaké hrůzné odhalení přinese následující den. A už vůbec ne to, že jsme se pohybovali nedaleko míst, které se staly Bohdanovi s Radovanem osudnými. Na druhou stranu jsme měli velké štěstí na počasí, ještě v pátek totiž vládlo spalující horko, ženoucí rtuť teploměrů nad +35 °C. V noci na sobotu přešla studená fronta, dvě slabší bouřky srazily teplotu na přijatelných +29 °C, po poledni se navíc i nadále pozvolna ochlazovalo. Náročnější počasí se nejspíš částečně podepsalo i na poněkud nižší účasti, sešlo se nás tentokrát přibližně 25. Poprvé nebyl přítomen Lukáš, který trávil celý závěr týdne mimo Trutnov.

V Trutnově

Stejně jako v minulých letech nebyl průběh akce nijak striktně organizován, účastníci se postupně objevovali na místě tak, jak jim to vyhovovalo. Do Trutnova jsem jako tradičně vyrazil vlakem v deset hodin dopoledne, na hadí loučce jsme z okna spatřili Bohunku se zbývajícími čtyřmi čápaty. Z nádraží jsme se vypravili nejprve pod pivovarský komín, na kterém Čestmír očekával krmení od rodičů. Stali jsme se svědky příletu jednoho z nich a jeho rychlého úprku poté, co se Čestmír pustil do inscenace žebrácké opery. Následovalo setkání s dalšími příznivci bohuslavických čápů a přesun do restauračního zařízení na oběd. Po doplnění kalorií jsme před restaurací narazili na Pepíka s Mirkem, objevila se i Lucka.

Na čapí loučce

Na pivovarském komíně nedošlo mezitím k žádné změně, a tak jsme zahájili přesun do Bohuslavic. Po zaparkování vozidel u místní pily jsme zjistili, že na lampě vedle mostu postává čáp. Hnáni nadějí, že se snad jedná o Bohdana, ihned jsme se na něho šli podívat. Jednalo se však o Bohunku, která nás sice bedlivě pozorovala, ale jinak okázale ignorovala. Při příchodu na loučku stáli na komíně Mojmír s Amálkou a Jasněnkou, Manka se od rána domů zatím nevrátila. Po chvíli všichni tři slétli do areálu Kary, Jasněnka s jedním kratším průletem okolo komína. Většina akce následně probíhala pod prázdným hnízdem. Později se domů vrátila Amálka s Jasněnkou, hodinu po nich i Mojmír s Mankou. Leteckých manévrů jsme si tudíž příliš neužili.

Mezi účastníky setkání se na loučce rozproudila živá debata, došlo na předávání dárků a různých upomínkových předmětů s čapí tematikou. Marion ze severu Německa mne jako vždy zásobila spoustou zajímavých suvenýrů. Diskuze pokračovala téměř hodinu a byla zakončena společným fotografováním. Kdo měl zájem, mohl se přesunout do hospůdky vedle silničního mostu přes Úpu. K dispozici zde byly různé nápoje i drobné pochutiny. Za zajištění provozu tohoto zařízení tímto děkuji Haně Kozúbkové. I zde pokračovaly rozpravy o čápech a nejen o nich, většina účastníků zde setrvala až do 17. hodiny, kdy se sešlost začala postupně rozcházet. Doufám, že se všem akce líbila a příští rok se sejdeme opět v hojnějším počtu. Uctíme společně památku Bohdana a snad dostaneme možnost pozdravit Bohunku – i s jejím novým bohuslavickým králem.

Fotogalerie

Trutnov – Čestmír (Lucka S.)
Bohuslavice – Bohunka, čápata i lidé (Lucka S.)