Čapí hnízdo v Bohuslavicích

V roce 2025 dosáhla Bohunka věku 14 let. Podařilo se nám o jejím životě získat mnohé další informace, ze kterých lze sestavit poměrně podrobný životopis zasloužilé čapí matky. Nejstarší pasáže jsou stále spíše teoretické, ale většina novějších údajů je přesná a ověřitelná. Původní text z 22. dubna 2021 byl aktualizován a byly doplněny informace o Bohunčiných potomcích, kteří se úspěšně vrátili zpět a založili své vlastní rodiny.

2011

Bohunka se vylíhla nejspíše koncem května v hnízdě v obci Volkersdorf (zemský okres Míšeň, spolková země Sasko) v Německu. Tato malá obec se nachází přibližně 10 kilometrů severně od centra Drážďan, avšak v poměrně nedotčené krajině s lesy a rybníky. Díky laskavé pomoci paní Undine Straube jsme získali aktuální snímky tohoto hnízda a jeho okolí z 25. dubna 2021. Aktuální vzhled je již po rekonstrukci, která proběhla v roce 2014. Bohunčino rodné hnízdo se nalézá 172 kilometrů ZSZ od jejího současného hnízdiště v Bohuslavicích.

Kroužek se značkou DEH H9931 obdržela při kroužkování 7. července (v tento den má mimochodem v českém kalendáři svátek). Zkratka DEH značí kroužkovací stanici Hiddensee (Beringungszentrale Hiddensee). Právě díky kroužku můžeme do dnešního dne sledovat její další osudy. Kolik sourozenců Bohunka měla se zjistit nepodařilo.

Co je však jisté, že se začátkem srpna vydala na svou první cestu na jih východní cestou. Již 30. srpna byl její kroužek odečten v Izraeli v lokalitě Tirat Zevi (Tirat Cvi) u místních rybníků. Odečet proběhl 54 dní po kroužkování ve vzdálenosti 2717 km (vzdušnou čarou) od rodného hnízda. Samotný přesun jistě trval kratší dobu (odhadem 3 týdny) a překonaná vzdálenost byla podstatně vyšší (něco přes 3000 km). Lze předpokládat, že Bohunka pokračovala v dalším letu do východní nebo střední Afriky.

2012 – 2014

Z těchto let nejsou o Bohunce žádné informace. Nejspíš ale pobývala s ostatními mladými čápy v Africe či na Blízkém východě a nabírala životní zkušenosti.

2015

Na prahu dospělosti se Bohunka vydala možná poprvé do Evropy. Zdali v tomto roce již poprvé hnízdila nebo byla pouze jedním z potulných čápů hledajících nový domov nevíme. Netušíme ani to, v jakém regionu přes léto pobývala. Odečtena byla až 26. srpna v Klopotovicích na Prostějovsku v Olomouckém kraji. Jednalo se o dosti pozdní termín, ze kterého lze usuzovat, že již byla na tahu odjinud. V samotných Klopotovicích se čapí hnízdo nenachází.

2016

Při podrobnějším zkoumání záznamů z pivovarského komína v Trutnově je možné, že se na něm Bohunka usadila již v tomto roce. Na hnízdo dorazila nejpozději 5. dubna, kdy byl pozorován kompletní čapí pár. Na snímku pořízeném 30. května při krmení čápat je u jednoho z čápů patrná bílá letka na pravém křídle. Pro první hnízdění by svědčilo i jediné vyvedené mládě. Oba dospělí čápi se pak vydali na jih společně 30. srpna.

2017

Bohunčina přítomnost v Trutnově již byla jednoznačně prokázána. Na hnízdě nad pivovarem ji 28. března odečetl ornitolog J. Vrána. Tento odečet je zapsán pouze v registru Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze, v německém chybí. Nejstarší snímek, zachycující jednoznačně Bohunku (je jasně vidět bílá letka na pravém křídle), pochází z 26. března. Byla na hnízdě první a čekala na svého partnera. S ním v tomto roce vychovala 4 čápata a společně odletěli 23. srpna na jih. O tom zda byl již tehdy jejím partnerem Bohouš můžeme pouze spekulovat. Stejně tak o důvodu, který ji následujícího roku vedl k přesídlení do Bohuslavic.

2018

První pozorování na bohuslavickém komíně od Ireny Najmanové (bez odečtu) proběhlo 29. března, oficiální odečet pak 4. dubna (opět panem Vránou). V tomto roce Bohunka vyvedla 3 čápata, která obdržela kroužky CA981 až CA983. Po jejím odletu 16. srpna byla na komín na podzim instalována první kamera.

2019

Zahájen nepřetržitý monitoring hnízda kamerou. Společný přílet s Bohoušem 24. března, odečet nahlášen 26. března. Podle vzájemného chování se zdálo, že se čápi spolu již znali (tj. možná spolu hnízdili již v roce 2018 i dříve). Úspěšně vychovali 4 čápata, se kterými odletěli společně na jih 14. srpna. Čápata byla pojmenována Slávek “Letec” (CE204), Slávek “Rybář” (CE201), Víťa (CE203) a Bobeš (CE202).

2020

Návrat Bohunky na hnízdo proběhl 4. dubna (odečet nahlášen ve stejný den), Bohouš se na příletu zdržel až do 12. dubna. Díky tomu se mezitím Bohunka spářila s jiným čápem (Melírek), kterého Bohouš po návratu z hnízda vyhnal a jeho vejce zničil. S Bohunkou poté vyvedli 4 čápata. Ta odletěla na jih 20. srpna, rodiče pak o den později. Čápata byla pojmenována Bivoj (CE401), Ctirad (CE399), Šárka (CE398) a Plaváček (CE400).

2021

V tomto roce čekal na Bohunku naopak Bohouš, a to 8 dní – od 1. až do 9. dubna (odečet nahlášen ve stejný den). Celkový počet snesených vajíček se zastavil na pěti. Vylíhlo se všech pět čápat, nejmladší z nich (Pětníček) však i přes snahu rodičů uhynulo na zranění způsobená sourozenci. Vzletnosti tedy dosáhla 4 čápata, která vyrazila na jih 11. srpna. Bohunka se vydala na jih společně s Bohoušem 21. srpna (ve stejný den jako v roce 2020). Čápata byla pojmenována Brunclík (CE889), Horymír (CE891), Šemík (CE888) a Vesna (CE890).

V dubnu 2021 bohužel Bivoj (CE401) zahynul na východě Maďarska při kolizi s elektrickým vedením.

2022

Rok velkých změn a tragických událostí. Bohunka přilétla na hnízdo 4. dubna (ihned odečtena), návratu Bohouše se však již nedočkala. Protože nebyl kroužkován, nikdy se nedozvíme jeho skutečný osud. Po čtyřech dnech si Bohunka přivedla na komín nového partnera. Zprvu měl přezdívku “Krasoň”, později dostal jméno Bohdan. Celkem snesla Bohunka 5 vajíček, první však bylo zničeno při konfliktu s cizím čápem (přezdíván “Drsoň”). Vylíhla se 4 čápata, vzletnosti se však dožila pouze 2. Nejstarší a nejmladší uhynula na nákazu aspergilózou. Mladí čápi opustili hnízdo 8. srpna, Bohunka společně s Bohdanem 16. srpna. Čápata dostala jména Radúz (CH181) a Mahulena (CH182), uhynulá posmrtně Ječmínek a Kleopatra.

Bobeš (CE202) byl jako první z kroužkovaných potomků odečten v květnu 2022 na jihovýchodě Německa. Pohyboval se jako nehnízdící potulný jedinec.

2023

Bohunka byla doma opět jako první, a to již 30. března. Na Bohdana čekala jediný den, první vajíčko snesla po týdnu společného soužití. Snůška sestávala z 5 vajíček, vylíhlo se všech 5 čápat. Dvě z nich uhynula – nejmladší Žofie celkovou slabostí, druhý nejmladší Arktur se zadusil potravou. Vzletnosti se dožila 3 čápata, přičemž pouze 2 odlétla na jih. Nejstarší Elvíra (CH501) skončila v péči ZS JARO Jaroměř z důvodů infekce v očích. Vilemína (CH503) odlétla z hnízda 4. srpna do Mladých Buků, Iris (CH502) se k ní přidala při finálním odletu 11. srpna. Bohunka s Bohdanem se 13. srpna dočasně přesunuli na hnízdo do Batňovic, odkud se po třech dnech vrátili domů a 19. srpna definitivně odlétli společně k jihu.

Bobeš (CE202) byl odečten jako hnízdící v Dobroníně u Jihlavy, kde vyvedl dvě čápata. Jeho pohlaví zůstávalo zatím neznámé.

Víťa (CE203) se v tomto roce vrátil do rodného kraje a na hnízdě v Otovicích u Broumova vychoval dvě čápata (s kroužky CH822 a CH823)

2024

Jarní migrace byla v tomto roce velmi časná, první dorazil na hnízdo Bohdan již 24. března, Bohunka ho následovala 27. března. Snesla 5 vajíček, ze kterých se během pěti dnů vyklubalo 5 čápat. Poprvé v historii zdejšího hnízdění se dožila vzletnosti všechna vylíhnutá čápata. Při kroužkování 8. června získala jména starořeckých božstev a hrdinů: Herkules (CC055), Perseus (CC056), Atlas (CC057), Afrodita (CC058) a Artemis (CC059). Atlas měl před odletem problémy se zaníceným okem, nakonec ale odlétl s ostatními sourozenci. Jako první opustil hnízdo Perseus již 29. července, zbytek čápat vyrazil k jihu 11. srpna. Poprvé se při odletu rozdělili dospělí, Bohunka odlétla 17. srpna, Bohdan o tři dny později. Elvíra (CH501) byla koncem srpna vypuštěna na svobodu na Josefovských lukách u Jaroměře.

K odečtu Ctirada (CE399) došlo v březnu v Polsku nedaleko Osvětimi, v květnu následně evidován jako hnízdící tamtéž, neznámého pohlaví. Jeho hnízdění však selhalo a v červenci se překvapivě objevil v Mladých Bukách a později v Libštátu, kde po odletu domácí samice pronásledoval samce.

Bobeš se opět vrátil do Dobronína. Zároveň se ukázalo, že se jedná o samičku, proto došlo k přejmenování na Bobešku. Jejím partnerem se stal polský čáp Stefan, který v minulosti prošel péčí záchranné stanice. Společně vychovali tři neokroužkovaná čápata.

Víťa v Otovicích u Broumova s partnerkou Vikinkou vyvedl hned čtyři potomky: Viléma (CC416), Vítka (CC417), Vilíka (CC417) a Viktorku (CC418).

V blízkosti polské obce Krapkowice došlo 25. srpna k odečtu Vilemíny (CH503), a to již v prvním roce jejího věku.

2025

Sezónu otevřel společný přílet Bohunky s Bohdanem 27. března. Ke snůšce prvního vajíčka došlo o šest dní později, důlek zaplnilo celkem pět vajec. Podruhé za sebou dosáhlo vzletnosti všech pět vylíhnutých čápat. Kroužkování proběhlo 10. června, jména čápat tentokrát inspirovaly artušovské legendy: Artuš (CC090), Merlin (CC091), Lancelot (CC092), Morgana (CC093) a Vivien (CC094). V závěru hnízdění došlo ke konfliktu mezi mladými čápy, který vyvrcholil vyhnáním Morgany z hnízda. Lancelot navíc utrpěl zranění oka, které mu však nezabránilo v odletu. Mládež opouštěla hnízdo postupně: 7. srpna Morgana s Vivien, 12. srpna Artuš s Merlinem a 15. srpna Lancelot. Bohunka opět odlétla sama (19. srpna), dříve než Bohdan (22. srpna).

Bobeška v Dobroníně vychovala se Stefanem čtyři čápata. Stejně jako v předchozím roce nebyla kroužkována. Zajímavostí je, že Stefan vypadá při pohledu z pravé strany jako Bohunka, má totiž na křídle podobnou bílou letku.

Víťa s Vikinkou v Otovicích vyvedli tentokrát tři Bohunčina vnoučata, která dostala následující jména: Kryšpínek (CC945), Bertík (CC946) a Verunka (CC947). S vnučkou Verunkou se následně babička Bohunka setkala tváří v tvář 11. srpna večer, když přilétla do Bohuslavic společně s Artušem, Merlinem a Lancelotem.

Ze Ctirada se vyklubala Ctiradka, která se po dubnovém prohraném boji o hnízdo ve Vrchlabí přidala k osamělému samci Lubošovi v Libštátu. Společně tam pak vychovali tři mláďata: Cilku (CC809), Leška (CC810) a Ludmilu (CC811). Lešek s Ludmilou se po zahájení podzimní migrace připojili k velkému čapímu hejnu, v jehož rámci byli 9. srpna odečteni nedaleko Žichlínku.

Košatý strom čapí rodiny

Za svůj dosavadní život měla Bohunka dva prokázané dlouhodobé partnery, se kterými vychovala potomky. Jednalo se o Bohouše (do roku 2021), po kterém následoval Bohdan. Budeme-li brát v potaz i nejisté první hnízdění v roce 2016, pak za deset hnízdních sezón vyvedla Bohunka 35 vzletných čápat.

Z těchto 35 potomků se zatím dožili dospělosti tři čápi (pozor, nemusíme vědět o všech a ne všechna čápata byla kroužkována), jeden byl odečten jako roční mládě a jeden prokazatelně zahynul. Všichni přitom hnízdí na území Česka. Tito tři hnízdící čápi vychovali v letech 2023 až 2025 další generaci 21 čápat, Bohunčiných (a Bohoušových) vnoučat.