Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Bohdan s Bohunkou si užívají zaslouženého odpočinku v teple východní Afriky, zatímco se jejich hnízdo pomalu připravuje na příchod zimy. Kafkův komín je čápy opuštěný již dva měsíce, do jejich jarního návratu zbývá odhadem 160 dní. Na našem území zůstává přibližně deset divokých čápů, mezi nimi i Zbojnice. Na hnízdě v Žirči jsme ji mohli naposledy pozorovat 4. října, poté byl přenos přerušen. Znovu bude obnoven až na jaře příštího roku. Před měsícem se ujal vlády podzim a rozhodně nelenil. Letošní počasí odpovídalo roční době a projevilo se i na vzhledu okolí komína. Hnízdo nadále navštěvovali různí ptáci a na pozadí jsme mohli sledovat změny zbarvení krajiny.

Mrazivá rána

Závěr září se nesl ve znamení chladnějšího a větrného počasí, které však nezabránilo rehkům v pravidelných návštěvách. V noci z 24. na 25. září řádil silný vichr, který polámal a vyvrátil řadu stromů, Bohdanův val však nepoškodil. Růst trávy nadále pokračoval, nízký pažit začal pokrývat většinu hnízdní plochy. Kromě rehků se na komíně objevila také sýkorka, za jasného dopoledne se přímo před kamerou předvedla straka. Poslední zářijové dny přinesly první přízemní mrazíky, 29. září potáhlo povrch hnízda slabé jíní. Ranní přízemní mrazík se opakoval i následujícího dne, po hnízdě se znovu proháněly sýkorky společně s rehky. Na přelomu září a října přenocovala Zbojnice po čtrnácti dnech na hnízdě v Žirči.

Jasné podzimní barvy

První říjnový den poseděl rehek na hromosvodu a potěšil nás svým zpěvem. Vyskytly se první skutečné mrazy, stromy se zvolna začaly barvit do červena a žluta. Barevnou paletu doplnila za podvečerní přeháňky výrazná duha nad rudou lokomotivou, táhnoucí rychlík do Prahy. Dalším ptačím návštěvníkem se stal brhlík v doprovodu dvou sýkorek. Slunečné dny daly vyniknout zářivým barvám podzimu, na hnízdo zavítal dokonce i motýl – babočka paví oko. Vrcholu podzimní barevnosti dosáhla krajina v půli října, později začaly některé stromy postupně pozbývat listí. Travní porost zůstal i přes vlhčí počasí spíše nižší a řidší. Dračí kvintet přes léto trávu dokonale zlikvidoval a donesené seno nejspíš obsahovalo menší množství nových semen.

Zatímco se v Bohuslavicích mihnula koňadra a rehek se věnoval peříčkúře, vyšplhal na trutnovský pivovarský komín revizor jeho technického stavu. Na tamějším komíně se pravidelně střídaly straky a poštolky, ukázal se i krahujec. V druhé polovině října se našimi nejčastějšími návštěvníky staly sýkorky, po Bohdanově valu poskakovaly i tři najednou. Za jasných nocí znovu klesla teplota hlouběji pod bod mrazu. Krajina pokrytá kobercem šedavého jíní stále více připomínala postupující podzim. Za mrazivého nedělního rána 20. října jsme se společně s Danutkou vydali do zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Zbojnice na tamějším hnízdě nepobývala, nespatřili jsme ji ani jinde v areálu zoo. V otevřeném prostoru se ale pohybovali dva handicapovaní čápi bílí, ve voliéře postávalo či poletovalo šest čápů černých.

Mládež na cestách

Od Petra Kafky jsme 10. října obdrželi informaci o odečtech mladých čápů ze Slavětína a Žirče. V obou případech se jednalo o tříleté jedince. Čápa z Žirče v srpnu pozorovali na západě Saska u obce Meinsdorf. Slavětínského mladíka odečetli němečtí vědci na jeho tahu k jihu v Bulharsku. Nacházel se nedaleko černomořského pobřeží u města Burgas, v blízkosti obce Bratovo. Včera pak dorazil odečtový list mladobuckého Athose s kroužkem CZP CH245. Ten byl spatřen již v červnu na skládce poblíž obce Rudna Wielka, odkud se přesunul dále k západu a 10. září se pohyboval v Sasku poblíž Frankenbergu.