Čas nezadržitelně plyne a čapí dovolená v Africe pomalu končí. Nastal okamžik sbalit kufry a vydat se na cestu domů k severu. Nyní je velmi znatelný rozdíl mezi čápy putujícími západní a východní cestou. Čápi přezimující na SZ Afriky nebo ve Španělsku se již na mnoha místech vrátili či vrací domů. Nejen na hnízda v Německu, ale i na jihozápadě Čech. A tak mají už svého černobílého opeřence doma v Chebu, u Chomutova, Rokycan nebo ve Vodňanech. My si ještě počkáme nejméně 30 dní, protože čápi z východu jsou zatím nejblíže v Turecku nebo Izraeli. Většina z nich je ale stále ještě v Africe. Nemají kam spěchat, v teplých krajích jim je rozhodně lépe, než by jim bylo tady.
Co se v uplynulém měsíci událo na “Kafkově” komíně?
Naši zemi po čtyřech letech ovládla zima bohatá na sníh a sevřely tuhé mrazy. Množství sněhu leželo již v poslední dekádě ledna. Dorazila sice obleva, ta však nebyla nikterak výrazná. Za teplejšího počasí se přiletěly na hnízdo podívat sýkorky. O pár dní později jsme si večer mohli na komíně užít opožděný Silvestr. Koncem měsíce zakryla vrchol komína pořádná sněhová duchna, chránící travní porost před silnými mrazy. S vypnutým IR přísvitem a naopak se zapnutým barevným zobrazením nám kamera i v noci poskytovala zajímavé záběry.
Hned prvního únorového dne klesla teplota k -19°C a ranní slunce se tak na vrcholu komína třpytilo v krystalcích ledu. Následovala mírná obleva, při které se skrz vrstvu tvarůžku proklubala i zelená pažitka. Zima se však teprve připravovala ke svému nejmocnějšímu náporu. Ten začal 7. února a v jeho průběhu po deset dní nevystoupila teplota nad bod mrazu. Ze začátku každý den sněžilo a vrstva prachového sněhu utěšeně přibývala. Svého vrcholu dosáhla mezi 10. a 11. únorem, kdy nás svou návštěvou poctila poštolka. Na komíně ale příliš vysoká sněhová čepice nezůstala, protože suchý sníh neustále sfoukával ostrý severovýchodní vítr. Po dnech se sněžením se vyjasnilo a teploty začaly padat hluboko pod bod mrazu. Nejstudenější rána roku nastala po 14. únoru, kdy teplota spadla pod -20°C. Tak nízké teploty zažilo hnízdo teprvé podruhé ve své historii (kamery poprvé). Ranní mlha se postarala o pohádkové pokrytí komína i okolní krajiny lehkou jinovatkou.
Po více jak týdnu nefalšovaného zimního počasí začalo vrchu nabírat blížící se jaro (meteorologické začíná už 1. března) a i do našeho kraje zavítala obleva. Sníh na komíně pod sílícími slunečními paprsky doslova mizel před očima (viz první připojené časosběrné video), stejně jako na přilehlých stráních. Dnes, v neděli 21. února (měsíc před jarní rovnodenností), leží na hnízdě poslední zbytečky sněhových krystalků a ploše opět dominuje trs bujné zelené trávy. Sněhová izolace ho dokonale ochránila před poškozením mrazem. Na pravé straně na nás vykoukl Bohoušův “vítězný doutník”. Stráně v pozadí také pozbyly sněhového hávu, pouze na čapí loučce sněhové králoství zatím vzdoruje.
Na co se můžeme těšit v následujících dnech?
Doufám, že tento měsíční souhrn píšu dnes naposledy a za další čtyři týdny už to bude reportáž o aktuálním dění na hnízdě. Lukáš dal dohromady časoběrné video z hnízda za uplynulých 11 měsíců – s čápy i bez nich (druhé video pod článkem). I prázdný komín je zajímavý, především proměnami krajiny v jeho pozadí. Dále je plánován výstup na komín (snad do konce února) za účelem kontroly a očisty kamer. Zároveň bude upravena pozice HD kamery tak, aby bylo lépe vidět do hnízdní jamky (pokud na ní zrovna nebude ležet čapí tankista). Mapa čapích hnízd bude postupně modrat, až se nakonec dočkáme i my…
