Čapí hnízdo v Bohuslavicích

Oficiální stránka fanoušků čapího hnízda na komíně firmy KARA v Bohuslavicích u Trutnova

Odborníci odpovídají

V posledních několika dnech přišla na přetřes spousta otázek týkajících se života v čapím hnízdě. Jednou z nich byla přítomnost kuny na komíně, druhou pak Bohoušovo chování vůči sneseným vajíčkům. Šárka Menich Janeček oslovila dva odborníky – ornitology, kteří se k těmto otázkám vyjádřili.

První odpovídal Mgr. Petr Kafka, ornitolog z CHKO Broumovsko, patron našeho komína:

Mohou kuny nějakým způsobem ohrozit čápy na hnízdě?

„Kuny skutečně mohou vylézt na komín až pod hnízdo, domnívám se, že po kramlích, a čápi je při tom vůbec nemusí zaregistrovat. Nicméně čápa rozhodně není schopná ulovit. Dospělý čáp se kuně ubrání snadno, má ostrý zobák a klovnutí je opravdu silné a bolestivé. Jeden kolega při kroužkování dostal klovanec do ruky, až měl zlomenou záprstní kůstku. Navíc u vajec a menších mláďat dospělý čáp vždycky je a domnívám se, že by je ubránil. Zatím jsem neslyšel o případu, kdy by kuna čápy na hnízdě ulovila. Nepovažuji to tedy za reálné nebezpečí.
Před pár lety jsem na jednom hnízdě, to bylo ale čápa černého, kde byla také kamera, kunu viděl. Kuna tenkrát dvě vejce ze čtyř sežrala. Ale to byla trochu jiná situace, kuna tam měla dobrý přístup ze stromu, mohla se před čápem krýt a čáp z hnízda v zápalu boje spadl, takže měla více času se zorientovat.
V tomto případě věřím čápům, že si případně s kunou jednoduše poradí!“

Na druhý dotaz reagoval Antonín Vaidl, kurátor ptáků ze ZOO Praha:

Jak je to s vazbou čápů na hnízdo a partnera?

„Čápi mají primárně vazbu na místo s ohledem na hnízdění, tzn. že většinou se setkávají na jaře osvědčené páry na stejných hnízdech, ale každý migruje a zimuje oddělen. Po příletu obsazují čápi volná hnízda a tím, že si pamatují svá hnízdiště, bývají tam první. V případě, že se jedná o nově hnízdící ptáky nebo o liché jedince z důvodu ztráty partnera během migrace, snaží se takoví jedinci tzv. stáhnout proletujícího čápa opačného pohlaví, protože s hnízděním musí započít poměrně brzy, aby bylo úspěšné. Obecně u migrujících druhů je známa adaptace na rychlou výměnu partnera, z důvodu vyššího rizika úhynu jednoho z partnerů během migrace.
Původní zkušený partner vybojoval známé místo, protože by jinak mohl mít problém najít nové hnízdo a novou partnerku. Vazba k místu je skutečně silná. Při obsazení hnízda jej musel vyčistit a upravit k obrazu svému, proto vyházel již snesená vejce. Nakolik mají čápi dáno instinktivně, od kdy mohou ponechat vejce v hnízdě jakožto jejich potencionální krev, nevím, ale je známé u koloniálně hnízdících ptáků, že samec v páru vychovává cizí mláďata, protože samice se nechala napářit jiným samcem i již v době, kdy hnízdila se stávajícím. Aby dokázali samci rozlišit, které vejce je jejich, a které nikoli, není možné. Nicméně oplozené vejce může sneseno do dvou dnů po kopulaci, tak to mohou mít instinktivně dáno, neboť to odpovídá časové ose. V rámci časové osy by mě zajímalo, kdo byl na hnízdě první, jestli samice nebo mladý samec. Samice samozřejmě respektovala výsledek sváru, vzhledem k zmíněné vazbě na místo a hnízdnímu instinktu.“

 

2 komentáře

  1. Gratulujeme všem na této stránce a k jakým zajímavým informacím. Zkoumal jsem čápy, ale tady vidím, že existuje spousta zajímavých informací. Musím přiznat, že se v této karanténě hodně učím o čápech, které jsou ptáci, které jsem v mé zemi Peru neviděl.
    Bydlím v Piura, vzdálenost od pláže Pueblo Nuevo v Colan je 1 a viděl jsem, že se mnoho racků, pelikánů, volavek migrovalo, ale hledal jsem čápa. Vůbec nic.
    Děkuji, že jste mě přijali na svých stránkách.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pin It on Pinterest

0:00
0:00