Bouřky pustošící v úterý večer jih a východ Moravy se hnízdu a jeho okolí zcela vyhnuly, a tak nastala klidná a jasná noc. Během ní tlačil Bohunku žaludek natolik, že si musela ulevit. Vývržek to tedy byl pořádný. V 5:36 vyrazil Bivoj k prvnímu dnešnímu letu, následován Šárkou i Ctiradem. Ctirad musel dvakrát opakovat přistání, které se mu zcela nezdařilo. Před šestou hodinou ranní se při východu slunce zvedl čerstvý severozápadní vítr, ve kterém mladí čápi řádili na hnízdě. Bivoj se nechal zvednout větrem a vyskočil Šárce na záda. Dlouhou dobu na ní pak vydržel balancovat, dokonce i když Šárka chodila po hnízdě. Jestli jsme je spíše neměli pojmenovat Horymír a Šemík. Až po více jak 20 sekundách seskočil dolů.
Před půl osmou následovalo další kolo hromadných letů při kterém od 7:28 Plaváček na hnízdě zcela osaměl. Snažil se využít uvolněného místa k tréninku, mával křídly a skákal do výšky. Bohouš se vrátil v 7:54, aby nenechal benjamínka samotného. Přinesl v zobáku pár větví, ale krmení neproběhlo. Kupodivu nežebral ani Plaváček. Asi litoval, že se nemůže vznášet ve větru se svými sourozenci. Ti se vrátili až v 8:19, tedy po téměř 50 minutách pobytu mimo hnízdo. Pravděpodobně s Bohunkou posnídali na louce, ale to jim nebránilo vzít si přídavek od Bohouše. Během dopoledne proběhlo ještě několik letů a pomalu se blížil ten nejvíce očekávaný…
